David Hertl

Více než staletou činnost Junáka, české odnože skautingu, poznamenaly v jeho historii tři zákazy: jeden od nacistů, další dva měl na svědomí komunistický režim. 

Takzvaná „televizní krize“ z přelomu let 2000 a 2001 přivedla do ulic desetitisíce lidí a vyústila mimo jiné ve změnu zákonů o veřejnoprávních médiích. 

Spisovatel a propagátor skautingu Jaroslav Foglar ovlivnil svými příběhy plnými dobrodružství a přátelství několik generací chlapců.

Když 1. května 1953 krátce po 20. hodině začalo pravidelné zkušební vysílání Československé televize, jen málokdo tušil, jaká budoucnost tento „sdělovací prostředek“ čeká.

V poválečných letech zaniklo díky těžbě hnědého uhlí na severu Čech přes osmdesát obcí, nejvýznamnějším příkladem je ale starý Most.

730 dílů vysílaných týden co týden celých čtrnáct let. Takoví byli Vondrovi, „nekonečný“ rozhlasový seriál, jehož první díl odvysílal rozhlas 25. prosince 1975.

Ve středu 29. 1. 1975 si mohli čtenáři Rudého práva přečíst kratičkou zprávu s titulkem „Zemřel soudruh Antonín Novotný“. Řada z nich byla možná překvapena, že ještě žil.

S pádem komunistického režimu v podstatě zmizela z české hudební scény „angažovaná píseň“. Jejím symbolem byla po šestnáct let kytara zakončená sevřenou pěstí.

O tom, že je v okolí Štěchovic ukryt nacistický archiv a možná i poklad, se spekulovalo již koncem války. Že se nejedná o fámy, potvrdila tajná akce amerických vojáků.

Na Popeleční středu 14. února 1945 se Praha stala terčem bombardování. Nálet, který mimo jiné poškodil Emauzský klášter, si vyžádal životy více než sedmi stovek lidí.