David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty
Od roku 1993 zpravodajem Českého rozhlasu Ústí nad Labem, kde se v roce 2006 začal věnovat pořadům o historii, kultuře, cestování a náboženství. Zaznamenal také řadu vzpomínek významných i zapomenutých severočeských rodáků.
Od roku 1998 příležitostně spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa, později s Českým rozhlasem 6, pro který připravoval dokumenty pro pořady Historie věčně živá a Téma.
Souběžně s prací pro rozhlas pravidelně publikoval v letech 1993 až 2005 v lounských okresních novinách Svobodný hlas. V 90. letech a po roce 2000 spolupracoval s týdeníky Respekt a Literární noviny. Řadu let pravidelně přispíval do Týdeníku Rozhlas.
Od ledna 2013 člen skupiny publicistiky a dokumentu České rozhlasu, pravidelně připravuje pořady Portréty a Archiv Plus na Českém rozhlasu Plus. Spolupracuje také s Českým rozhlasem Vltava na pořadech Osudy a Večer na téma.
Všechny články
-
Rok 1981: V hospodě Za Větrem po smrti druhého z klaunů
Obrovský talent českého divadla a filmu, režisér, básník, komediant i charakterní herec. Tím vším byl Jiří Voskovec (1905-1981).
-
Rok 1953: Měnová reforma aneb Antonín Zápotocký jde mezi lid
Československá měnová reforma z roku 1953 byla představiteli komunistického režimu prezentována jako opatření proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni.
-
Rok 1975: Výkladní skříně normalizace. Otevření obchodních domů Kotva a Máj
Československý normalizační režim se snažil uchlácholit občany, kteří měli ještě v paměti období roku 1968, zdánlivým materiálním dostatkem. Většina na to přistoupila.
-
Rok 1945: Atentát Vladimíra Blažky. Český odboj nezabil jen Heydricha
Do dějin odboje patří nejen atentát, jehož obětí se stal Reinhard Heydrich, ale také zavraždění jednoho z představitelů moci v Brně. Vše se seběhlo 7. února 1945.
-
Rok 1925: Objev Věstonické venuše, symbolu pravěkého umění
Zatím náš nejznámější archeologický nález, který se stal 13. července 1925 na jižní Moravě.
-
Rok 1933: Lidé bez práce
Takzvaný „černý pátek“ 24. října 1929 bývá označován za začátek světové hospodářské krize, která v řadě zemí trvala do poloviny třicátých let. Jak k ní došlo?
-
Rok 1916: Masarykův koridor a vznik prvních map Československa
Legenda vypravuje, že někdy v polovině 1. světové války se v Římě u malíře Oskara Brázdy sešli dva významní představitelé odboje: T. G. Masaryk a Milan Rastislav Štefánik.
-
Jaroslav Šabata: Vždycky někdo vyhraje a někdo prohraje
Šabata byl významný filosof, psycholog, politik, ale i signatář Charty 77. V 70. letech si odseděl za své názory více než 7 let. V archivu se uchovala řada jeho nahrávek.
-
Vladimír Koucký, Novotného muž na špinavou práci mezi intelektuály
„Průbojná díla domácích umělců pilně četl a jejich obrazy si věšel v bytě. Nikdy se svými sympatiemi nevystoupil veřejně,“ vzpomínal Čestmír Císař na Vladimíra Kouckého.
-
Louis Léger, „velvyslanec Slovanů“ ve světě
V lednu 1923 byla Táborská ulice na pražských Vinohradech přejmenována – nově nesla jméno francouzského slavisty Louise Légera. Kdo to byl? Poslechněte si v Portrétech.