Fotografie na webu Historie českého zločinu nejsou bulvárem

Dobrý den,

rád bych upozornil na bulvární práci s fotografiemi, která je v rozporu s veřejnoprávním posláním ČRo u tohoto článku:
http://www.rozhlas.cz/dvojka/historiezlocinu/_zprava/jak-usvedcit-vraha-omilostneneho-prezidentem-prvni-pripad-u-nas-vyreseny-analyzou-dna--1728049.

Zdraví a za reakci děkuje

Štepán Kačena

Vážený pane Kačeno,

děkuji Vám za vyjádření Vašeho názoru. Dobře rozumím obecnému východisku Vaší úvahy, totiž tomu, že tzv. bulvární metody novinářské činnosti využívají ve zvýšené míře zjednodušující významové signály bez ohledu na to, že míra trivializace zabraňuje úplnému porozumění dané informaci v potřebném kontextu.

Takové metody, pokud zůstaneme u formálních aspektů, mohou pracovat s nadměrně zvětšenými typy písma, s křiklavými barvami, s prvoplánově stylizovanými obrazovými materiály. Právě takto hodnotíte ilustrační doprovod článku věnovaného jednomu z dílů cyklu Českého rozhlasu Historie českého zločinu, který byl vysílán v premiéře 24. května.

Abych mohl zodpovědně posoudit Vaši kritickou reakci, dovolte krátkou charakteristiku cyklu Historie českého zločinu. Jeho posláním je formou dokudramatu přiblížit proměny forem a metod práce české kriminalistiky od roku 1918 do současnosti. Scénáře jsou připravovány ve spolupráci s Muzeem policie ČR a s významnými specialisty oboru. Jejich jmenný seznam naleznete i na stránkách projektu: http://www.rozhlas.cz/dvojka/oprojektu/_zprava/1578351.

Celý cyklus po stránce rozhlasové realizace garantuje uznávaná dokumentaristka Bronislava Janečková, jejíž práce byla nejednou oceněna na domácím i mezinárodním fóru.

Z podstaty věci vyplývá, že některé případy musí obsahovat pravdivě podané syrové informace. Nejsou to však na rozdíl od jistého typu článků, filmů nebo televizních pořadů detaily podávané samoúčelně, kvůli zajištění větší pozornosti publika. Smyslem jejich užití je záměr tvůrců umožnit posluchačům pochopit souvislosti náročné profese kriminalistů.

Dvě fotografie, na které upozorňujete, jsou autentickými materiály z místa činu, o němž pojednává zmíněný díl cyklu. Oběť zachycená na jedné z nich není rozpoznatelná, není zobrazen její obličej. Na základě konzultace s fotoeditorkou Českého rozhlasu ze sekce Nových médií Vás mohu ujistit, že fotografie jsou v pořádku i z hlediska autorského a občanského zákona a jejich obsah není v rozporu s Kodexem Českého rozhlasu.

Vaše bezesporu dobře míněná kritika je pro mne důležitým impulzem při úvahách o vztahu mezi novinářskou prací s vysokými profesionálními standardy a přístupem tzv. bulvárních médií. Tento problém nelze vyřešit jednou provždy, je třeba zamýšlet se nad každým konkrétním projevem skutečného nebo domnělého prorůstání prvků bulvarizace do seriózní novinářské práce.

Věřím, že mou odpověď přijmete s pochopením a pořad Historie českého zločinu budete nadále sledovat.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu