Gender v jazyce

Vážený pane ombudsmane,

v médiích jsem zaznamenala debatu, která se rozvířila kolem výroku moderátora pana Veselého, a pokud je to možné, chtěla bych touto formou požádat o vyjádření k podstatě věci, za kterou považuji genderismus a jeho vliv na český jazyk obecně. V minulosti jsem zaznamenala, že je možné prostřednictvím ombudsmana řešit i jazykové problémy, resp. dostat k těmto tématům vyjádření od Ústavu pro jazyk český, a proto bych toho ráda využila i v tomto případě.

Tak jak jsem si přečetla Etický kodex, mělo by být posláním rozhlasu mimo jiné i to, být platformou pro veřejnou diskusi, pro nestranné názory a rozhlas by měl posilovat i zpětné vazby s veřejností. I já bych ráda posílila vazbu mezi veřejností a Českým rozhlasem, protože, stejně tak jako pan Veselý, jsem toho názoru, že genderismus v té formě, jak je prezentovaný moderátory ve veřejném prostoru, ovlivňuje český jazyk a jeho používání. Použití slova „daňová poplatnice“ je opravdu stupidní a legislativa ho vůbec nepoužívá – je to tedy pojem, který se do povědomí lidí dostává pouze z médií, protože jej nepoužívá žádný úřad, žádný profesionál v tomto oboru apod.

Shodou okolností se mi před časem stalo, že mi přítelkyně vyprávěla, že jim na zahradu „chodí cizí kočka“ – a následně se opravila, že neví, jestli je to kočka nebo kocour, a že tedy musí o tom zvířeti mluvit jinak, tak aby to bylo genderově vyvážené. Odůvodňovala to tím, že na takovém vyjadřování trvá její pubertální dcera, že tak je to učí ve škole… To už mi opravdu připadalo jako něco za hranou. Z debaty nebylo zřejmé, jestli podobné trendy jsou dětem vštěpovány v rámci českého jazyka, nebo jestli jsou to iniciativy různých neziskových spolků typu Člověk v tísni, které dětem tyto „jediné správné názory“ vštěpují nad rámec výuky.

Z vyjádření pana Veselého jsem pochopila, že podobné tlaky na genderově vyvážené výroky jsou i na moderátory veřejnoprávních médií – např. Českého rozhlasu. Proto bych se chtěla Vaším prostřednictvím obrátit na Ústav pro jazyk český, jestli by mohl k používání genderismu v médiích vydat nějaké svoje vyjádření, stanovisko nebo metodické doporučení, protože se opravdu obávám, že se nejedná o nějaký přirozený vývoj jazyka, ale o tlaky na „politickou korektnost“, která je nelogická a v řadě případů naprosto tahá za uši.

Např. věta „Přes cestu mi přeběhla černá kočka“ by pod vlivem těchto tlaků byla naprosto „genderově nevyvážená“ a navíc „s rasistickým podtextem“ – protože co když je to kocour, a ne kočka – a jak takovou větu říct, když je to kastrovaný kocour nebo kastrovaná kočka… případně jestli by si řečník předem neměl ověřit, jestli se nejedná o homosexuální zvíře nebo nějakou fluidní bytost, která se ještě nerozhodla, jak to s ní je. Pokud by genderismus a tlaky na český jazyk postupovaly tím způsobem, jak to vidím teď, pak by se mohlo stát, že věta „Přes cestu mi přeběhla česká kočka“ bude nevyslovitelná, protože jejím vyslovením pak došlo k porušení zákona o rovnosti pohlaví, porušení etického kodexu, podporování rasistického myšlení – protože „černá“ je použita jako symbol neštěstí…

Jestliže tedy v kodexu Českého rozhlasu je „posilovat vazbu s veřejností“, pak jsem toho názoru, že veřejnost z velké části nepodporuje tyto tlaky na genderovou vyváženost – a svědčí o tom mimo jiné i podpora, která se na druhé straně dostala panu Veselému. Nicméně zřejmě by bylo dobré vyvolat veřejnou debatu na toto téma, kdy by zaznívaly spíš názory odborníků na jazyk český než názory různých aktivistů, z jejichž příspěvků je leckdy zřejmé, že český jazyk sami příliš neovládají.

Zajímal by mě názor odborníků na to, jestli používání ženské formy slova „poplatník“ nebo „psychiatr“ má, nebo nemá být podporován, nebo jestli je to něco, co je proti logice českého jazyka. Já osobně bych slovo „psychiatryně“ běžně nepoužila, protože bych měla za to, že bych si tím vysloužila nějakou diagnózu z kategorie F – např. genderový šílenec.
Podstatou tohoto podání je vyvolat na téma genderistických projevů a jejich vliv na český jazyk veřejnou debatu odborníků, nikoliv aktivistů a samozvaných šiřitelů jediné správné pravdy. Věřím, že i paní Sedláčková pochopí, že se nejedná o útok na její osobu, ale že jde o téma, které zasahuje do společnosti a moderátoři by měli vycházet z názorů odborníků, nikoliv názorových skupin, se kterými momentálně sympatizují.

S pozdravem

V. K.

_____________________________________________________________________

Vážená paní,

děkuji Vám za dopis, který mi doporučuje věnovat se ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český tomu, co nazýváte „genderismem“ v jazyce.

Užitím mužských a ženských tvarů se dává najevo respekt k oběma pohlavím. Pro tuto myšlenku mám plné pochopení. Jenže jako u řady jiných dobře míněných myšlenek vidím problém v jejím praktickém naplňování. Jako dlouholetý redaktor se na tento jev dívám z praktického hlediska a vidím obtíže, které to způsobuje. Nedávno jsem například poslouchal jednoho moderátora Českého rozhlasu, který se snažil užívat spojení mužských a ženských tvarů podstatných jmen činitelských, ale nečinil tak systematicky, totéž host ve vysílání, takže výsledkem byl tak trochu zmatek – mluvilo se o lékařích a lékařkách, pacientech a pacientkách, ale pak jen o pacientech, medicích. Pro mne jako posluchače je sice pozitivní, že moderátor dává najevo respekt k rovnosti pohlaví, ale když se to užije nesystematicky, vyvstane otázka, jestli očkování dostali jenom pacienti, nebo také nějaké pacientky, jestli mezi mediky byla i nějaká medička, atd. Pro mne to tedy není otázka genderová, ale ryze praktická, stejně jako přechylování / nepřechylování. Jazyk si většinou hledá úsporná řešení, která sice nejsou přesná, ale zato jsou praktická.

Svůj názor opírám též o vyjádření odborníků v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český, viz tento odkaz: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=699  

Praví se zde, že „mužská podoba se může vztahovat jak k jedincům mužského, tak i ženského pohlaví (mluvíme o tzv. generickém užití mužského rodu): vědci vynalezli nový preparát = vědci i vědkyně."

Generické užití mužského rodu, kdy plurál v mužském rodě znamená jak jedince mužského, tak ženského pohlaví, se v českém jazyce vžil pro svou praktičnost. Samozřejmě je možno užívat mužské a ženské tvary, ale pak považuji za nezbytné užívat je systematicky, bez možnosti užití generických tvarů. To ovšem přináší v praxi komplikace, příklad jsem zmínil výše.

Nikoli zcela na okraj poznamenávám, že užití mužských a ženských tvarů může přinést další komplikaci, neboť tento dobrý úmysl rozšiřuje okruh výslovně pojmenovaných osob, avšak tím zároveň upozorňuje na necitlivost mluvčího vůči transgender jedincům. Tento aspekt bych nepodceňoval. Že nejde o pominutelnou záležitost, ukazuje zpráva, že londýnské metro přestalo oslovovat cestující „Ladies and Gentlemen“, ale „Everyone“, tedy „Všichni“. Viz např. zde:

https://www.denik.cz/ze_sveta/damy-a-panove-skonci-v-londynskem-metru-ve-jmenu-genderove-korektnosti-20170714.html 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/britanie-londyn-lgbt-bezpohlavni-metro-gender-neutralni-pozdrav.A170714_104108_zahranicni_lre 

Řešením by snad bylo užívání hromadných podstatných jmen typu "učitelstvo" nebo "žactvo", ale ty neobsahují celou potřebnou škálu pojmenování, a navíc jsou dnes vnímány jako knižní.

Vzhledem k tomu, co jsem uvedl, považuji v češtině za praktické generické užití mužského rodu. Nejde totiž o záležitost přirozeného rodu, ale o tzv. rod gramatický a tyto dvě kategorie nelze ztotožnit. Důležitá je srozumitelnost a ta je užitím výrazu "učitelé" nebo "lékaři" pro všechny bez rozdílu pohlaví zachována. Co hrozí, je rozkolísání jasnosti vyjádření, pokud v užívání mužských a ženských tvarů nebude systém. Pak budou namístě otázky typu: Proč dnes hlasovali jen poslanci, a nikoli poslankyně? Učitelé chtějí dostat přidáno, a učitelky nikoli?

Své stanovisko předávám šéfredaktorce Zpravodajství Českého rozhlasu, s níž jsem o této věci již debatoval.

Se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu