Historie ve vysílání ČRo
Čím více je vzdálenější nějaký historický jev, tím více se oprošťuje od dobových zploštění a tendenčních ideologických nánosů a nabízí se historikům v celé své komplexnosti
Léta letoucí poslouchám rádio Plus - vždy jsem brala některé názory moudrých lidí, např. p. Ješe, Moudrého aj. Dnes s výjimkou některých redaktorů je váš pořad jen o tom, jak byli někteří ukřivděni za minulého režimu. Zejména v tom vynikala pí Tachecí, která nutila lidi, kterým v roce 1989 bylo deset let, jaký měli názor na režim. Někteří moji předci zahynuli v konc. táborech. O osvobození a o útrapách v době války téměř nic.
T. N.
______________________________________________________________________
Vážená paní,
vážím si toho, že jste se mi svěřila se svými pocity. Nechci je nijak zlehčovat, máte na ně plné právo. Věc, o které píšete, má podle mého názoru dvě roviny. Tou první je uplývající čas, který vzdálenější děje nasvěcuje se stále menší intenzitou. Je to často nespravedlivé, a nejen to, vzpomeňme na Orwellu slavnou myšlenku "Kdo ovládá minulost, ovládá i budoucnost". Proto historici vytvářejí své konstrukce dějin, novináři připomínají, co považují za potřebné a aktuální. Činí tak i Český rozhlas. A zde jsem u druhé roviny toho problému. Čím více je vzdálenější nějaký historický jev, tím více se oprošťuje od dobových zploštění, od tendenčních ideologických nánosů, zkrátka od pěny dní a nabízí se historikům v celé své komplexnosti, vnitřní složitosti a protikladnosti. Abyste mi dobře rozuměla, to, o čem píšu, není souhlas s přepisováním historie prostou výměnou znamének plus a minus. Vyhodnocování stále většího množství dostupných pramenů považuji za užitečný a ozdravný proces. Abych to přiblížil na tématu, které zmiňujete, ke konci druhé světové války patří nezměrné oběti sovětských vojáků ženoucích německou armádu i problematický průběh dukelské operace, americké osvobození západních Čech i americké bombardování českých měst v samém závěru války, hrdinové odboje i kolaboranti.
Vysílání Českého rozhlasu sleduji soustavně a nemohu se s čistým svědomím ztotožnit s tím, že by se zpronevěřoval povinnosti vidět události v souvislostech a že by se uchyloval v hodnocení minulosti k tendenčnosti a ideologizaci. Je přitom důležité vidět jeho činnost jako celek, nehodnotit ji prostřednictvím jednotlivých izolovaných výkonů. Když si pomohu druhým příkladem, který uvádíte, proti snaze Barbory Tachecí vracet se k minulému období kritickým hodnocením politického uspořádání jsou tu pořady reflektující tu dobu z jiné perspektivy, z perspektivy osobních prožitků - jako příklad mohu uvést pořad Václava Kopty Zlaté časy. Myslím si, že je to tak v pořádku.
Veden snahou poctivě odpovědět na Váš dopis udělal jsem si rychlou rešerši materiálů, v nichž Český rozhlas v nedávné době hodnotil období, které podle Vás zůstává stranou jeho zájmu. Dovolte několik odkazů, jež by mohly podpořit můj závěr.
https://www.irozhlas.cz/komentare/koronavirus-winston-churchill-demokracie-ustava_2004061646_pj
https://www.irozhlas.cz/komentare/komentar-gabcik-kubis_2003240629_sot
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/holokaust-osvetim-polsko-2-svetova-valka_2001270827_sot
S pozdravem a díky za pochopení
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
