Ivan Hoffman v pořadu Jak to vidí...

22. červen 2020

Veřejnoprávní rozhlas je jako náměstí, na kterém se scházejí zástupci všech zvolených politických stran a jejich příznivci a k tomu reprezentanti dalších názorových proudů.

Minulé pondělí jsem poslouchal pořad Jak to vidí s Ivanem Hofmanem. Sleduji tento pořad téměř každý den a musím říci, že s názory Ivana Hofmana většinou nesouhlasím. Tentokrát to ale již silně přehnal, když řekl, že české bezpečnostní služby jsou filiálkou americké CIA. Oháněl se při tom svobodou slova. 

Myslím si, že toto tvrzení je již tak silné a tak lživé, že se již nejedná o právo svobody slova, ale o trestný čin šíření poplašné zprávy. 

Může si každý v ČRo prohlašovat jakékoliv nesmysly a lži, které mohou poškodit Českou republiku? 

S pozdravem

V. K.

______________________________________________________________________

Vážený pane,


Infolinka Českého rozhlasu mi předala Váš dopis. Dovolte, abych k němu připojil svou osobní poznámku.


Ve vysílání Českého rozhlasu mi každý den "nesedne" mnoho vyjádření. Ale naučil jsem se brát veřejnoprávní rozhlas jako náměstí, na kterém se scházejí zástupci všech zvolených politických stran a jejich příznivci, k tomu reprezentanti dalších názorových proudů, odborníci, kteří diskutují a argumentují. Je to pro posluchače často nepřehledný zmatek, názorová tříšť. Jak docílit toho, abyste byl s vysíláním plně spokojen, ale aby zároveň byl spokojen další koncesionář, který má jiné politické názory? Rozloučit se s Ivanem Hoffmanem, nebo předem zkontrolovat, o čem chce mluvit, a něco z toho mu nedovolit? Poslechnout dalšího pisatele a rozloučit se s Tomášem Halíkem, Tomášem Sedláčkem, Lídou Rakušanovou? Nikde není samozřejmě řečeno, že Český rozhlas musí vysílat Ivana Hoffmana, jde o tendenci postihnout co nejširší okruh názorů. A do něj ty, které reprezentuje pan Hoffman, jistě patří. Když to nebude on, měl by to být někdo jiný. Podle mě nezbývá než vzít jako fakt, že jednou budu poslouchat Ivana Hoffmana a třeba s ním vášnivě nesouhlasit, a za chvíli třeba Lídu Rakušanovou, a třeba s ní také vášnivě nesouhlasit. Je právem každého posluchače přijmout, nebo odmítnout to, co slyší. Pro jednoho jsou nesmysly a lži vyjádření, které uvádíte, pro jiné (když vezmu svou agendu z posledních dnů) například zpochybnění úlohy Rudé armády ve druhé světové válce. A tak bych mohl pokračovat. Jsou to všechno vážné otázky a je dobře, že se jimi zabýváme. Posluchačské reakce jsou trvalou zpětnou vazbou. Mou povinností je postarat se o to, aby byl hlas posluchačů slyšet a aby jejich stížnosti a podněty nezapadly. V daném případě se o Vaší kritice dozví šéfredaktorka Zpravodajství Českého rozhlasu i šéfredaktor Dvojky.
Trestný čin poplašné zprávy může Policii ČR ohlásit každý občan a Policie ČR to prověří. Pokud dojde k závěru, že trestný čin byl spáchán, byla by to pro Český rozhlas a obecně pro média v ČR důležitá zpráva, která by měla důsledky pro publicistické žánry. Sám bych takovou zprávu očekával s mimořádným zájmem.

S pozdravem a přáním pěkného víkendu

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

Spustit audio