V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008–2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor, v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení Domácí redakce.
Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák).
Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika Minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i 15dílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019–2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové.
Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Jan Herget: Vše dobré i zlé se vám vrátí. Nahlédnutí za kulisy života operní pěvkyně Soni Červené
7. května nás ve věku 97 let opustila operní pěvkyně a herečka Soňa Červená. V repríze dokumentu si připomeneme její životní filosofii i humor.
-
Úžasné životy: Rozhlasový režisér Jiří Horčička podle Viktora Preisse
Rozhlasového režiséra Jiřího Horčičku zaznamenal tehdejší student herectví Viktor Preiss na pražské divadelní akademii díky stáži v Československém rozhlase.
-
Studio pro jihlavskou stanici Českého rozhlasu vzniklo z několika bytů historického domu
Bohatá historie stojí za jihlavskou budovou secesního stylu. Zatím poslední přestavba proběhla v roce 2002. Z několika bytů se tak stalo nové studio Českého rozhlasu.
-
Ještě v roce 1929 tady byl hostinec s dámskou společností. Teď tu bydlí Český rozhlas Hradec Králové
Domovem hradeckému studiu je od roku 1999 dům za hradeckým Tyršovým mostem. Dům má bohatou a lechtivou historii. Při přestavbě se tady „vyřádili" dva architekti.
-
Rütgersův palác v neoklasicistním stylu si uchoval atmosféru z 20. let. Dnes Tady bydlí rozhlas
Tři budovy ostravského Českého rozhlasu mají taky tři unikátní schodiště. Jedno vrže, druhému se říká Schody do nebe a třetí? To je spojkou mezi dvěma budovami.
-
Mám se zout? Ptá se David Vávra. Tady bydlí Český rozhlas Liberec
Zelené údolí, Modrá ulice a na dohled liberecké sídliště Rochlice. Mezi klasickými rodinnými domky stojí dvojdomek s výrazně žlutou fasádou a nápisem Český rozhlas.
-
Na Národní divadlo se nesložili jen Češi. Na stavbu výrazně přispěl stát a císař František Josef I.
Mít důstojný stánek ryze českého umění, to byla hlavní myšlenka lidí, kteří stáli u zrodu Národního divadla. V roce 1845 ji poprvé veřejně vyslovil František Palacký.
-
Perchta z Rožmberka prožila příběh Popelky. Osvobodila se až po smrti manžela
Jedním z nejpopulárnějších českých strašidel je Bílá paní. Předobrazem tohoto vlídného a dobro konajícího strašidla byla skutečná žena, která neměla lehký život.
-
Jantarová stezka byla důležitou obchodní trasou. Nejkratší cesta z Baltu vedla přes Moravu
O Česku se někdy říká, že je srdcem Evropy. Při pohledu na mapu jsme skutečně pomyslnou křižovatkou, přes kterou od pradávna vedly důležité obchodní trasy.
-
Kdo si objednal vyvraždění Slavníkovců, se dodnes neví
Slavníkovci působili na českém území v 10. století. O tomto rodu se toho mnoho neví, údajně byli příbuzní Přemyslovců.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 36
- 37
- 38
- 39
- 40
- …
- následující ›
- poslední »