Jazykové aspekty zpráv o počasí

Milá redakce Rozhlasu,

z vašich pořadů, zajímavých rozhovory s odborníky, klimatology... jsem nabyla dojmu, že i do Rozhlasu se doneslo, že to, co se děje s klimatem, je celkem průser. V létě čtyřicítky, neprší, republika vysychá... A březen, kdy je 21 stupňů, prší sporadicky, je hrozivý a lze ho brát jako předzvěst dalšího pekelného léta, kdy se část republiky zase o něco více přiblíží k polopoušti.

Prosím vás, mohli byste to vysvětlit i panu Petrovi Jadrnému? Udělat mu nějaké školení, pustit mu pár rozhovorů s odborníky ohledně klimatu, vysychání ČR atd., které jste v Rozhlasu měli? Pak by snad neprodukoval takováto zvěrstva, která už hraničí s ekologickým zločinem:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cesky-hydrometeorologicky-ustav-vikend-pocasi_1903221650_pj

V situaci, kdy většina příčetných lidí hypnotizuje radar a modlí se za déšť, pan Jadrný - po týdnu sucha, tepla a hrozivé sobotě s letními teplotami (v březnu!) vyprodukuje mj tohle:

„Druhý víkendový den se ale počasí výrazně zhorší. „V noci na neděli bude přecházet přes naše území studená fronta, která změní charakter počasí, takže v neděli už bude převládat velká oblačnost, oblačno až zataženo“

„K mírnému zlepšení dojde v neděli večer. „Srážky budou ustávat a na severu se částečně bude i zmenšovat oblačnost“

V situaci, kdy se z deště stává vzácný statek a z rostoucích teplot jedna z největších hrozeb, je rétorika pana Jadrného (a tím celého Rozhlasu), který prezentuje sucho a přes 20 stupňů v březnu jako krásné počasí, nehorázná, buranská, skandální. Od Rozhlasu bych opravdu očekávala trochu příčetnější dikci.

Až budou teplé letní dny i v únoru a lednu, bude pan Jadrný stále psát o krásném počasí?

A jak bude psát v létě? Až zas nebude 2 měsíce pršet a republika bude vedrem hynout?

Ach jo.

A. J.

____________________________________________________________________

Odpověď editorky webu iROZHLAS

Dobrý den,

děkujeme Vám za Váš zajímavý podnět.

Přiznám se, že mě osobně donutil zamyslet se nad tím, jak se o počasí v běžné řeči vyjadřujeme. Opravdu je v českém prostředí zvykem, že běžně říkáme „je hezky“, když tím máme na mysli slunečno a jasno. Naopak pro chvíle, kdy prší, máme výrazy jako „nečas“ nebo „ošklivé počasí“. A přitom, a tady máte pravdu, z dlouhodobého pohledu nemusí být to aktuální „hezky“ nijak zvlášť hezké. Je to ale věc, se kterou si budeme (my všichni, nemyslím jen členy redakce) muset poradit postupně, možná se naučíme o počasí uvažovat jinak. Zatím jsou ale vyjádření jako „je hezky“ a „je ošklivo“ spojena zcela jednoznačně se slunečným, resp. deštivým počasím. Autorovi, který je takto použije v článku o předpovědi počasí na několik dalších dnů, proto podle mě nelze nic vytýkat.

Svého kolegy Petra Jadrného bych se chtěla zastat ještě z jiného důvodu. Vytýkat mu, že o dlouhodobých problémech se suchem neví nebo je ignoruje, se mi nezdá na místě. Právě on totiž patří mezi autory, kteří se u nás těmto věcem věnují. Viz například jeho nedávný rozhovor s klimatologem: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/sucho-zima-srazky-snih-zalud_1903200825_pj  

Děkujeme za pochopení a přejeme hezký (nikoli nutně slunečný) den.

Za redakci iROZHLAS.cz

Pavla Kubištová

editorka

____________________________________________________________________

Odpověď ombudsmana Českého rozhlasu

Vážená paní,

děkuji Vám za seznámení s tématem, které je podle mého názoru tak, jak jste je nastínila, nutno hodnotit s pomocí metod z oblasti psycholingvistiky. Editorka Pavla Kubištová má pravdu, když píše, že patrně nás všechny, celou společnost, čeká postupná proměna vztahu k počasí. Není to zdaleka jen záležitost aktuálních předpovědí. Nevinil bych jejich autory z ekologického zločinu a zvěrstva, to jsou opravdu silná slova a není k nim podle mého názoru důvod. Namístě je v této souvislosti zamyslet se nad funkcí řečových struktur. Prakticky neustále jsme usvědčováni z rozporu mezi myšlením a řečí. Běžně říkáme: "Bude to v pohodě", aniž bychom tuto promluvu mysleli doslova: nemůžeme vědět, zda to skutečně dopadne dobře, a pokud ano, zda opravdu nastane ta pohoda, o níž jsme mluvili. Při setkání často slyšíme otázku "Jak se máte?", aniž by toho, kdo ji položí, skutečně zajímal náš zdravotní stav, finanční a pracovní poměry, psychické rozpoložení a řada dalších okolností, které by mu měly být sděleny. A tak bychom mohli pokračovat libovolně dlouho. Je to jistá obrana, s jejíž pomocí dokážeme pracovat se strukturou myšlení, velmi zjednodušeně řečeno proměňovat je v akt řeči.

Podobné je to podle mého názoru s pohledem na počasí. V souladu s historickou pamětí obyvatel středoevropského prostoru se vytvořil myšlenkový a řečový automatismus, spojující slunečné počasí s pojmem "pěkné počasí" a déšť, vítr, chlad s pojmem "ošklivé počasí". Jestliže se v předpovědi hovoří o zlepšení počasí, vychází to právě z tohoto konceptu, který má oporu v tradici. Nemohu ovšem vyloučit, že bude muset být alespoň částečně nahrazen konceptem novým. Chtěl bych zdůraznit, že Český rozhlas věnuje klimatickým změnám velkou pozornost a přispívá v tomto ohledu k tomu, aby si česká společnost uvědomila možné dopady těchto změn.

Způsob informování Českého rozhlasu o počasí pokládám za přiměřený převládajícímu diskurzu. Nicméně je dobře, že jste na tento problém upozornila. V odpovědi paní editorky shledávám vstřícnost a profesionální zájem zohlednit Vaši kritickou poznámku v praxi.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu