Klavír značky Steinway

Dobrý den, 

mám na Vás dvě věci.

Za prvé, proč jste koupili do studia Českého rozhlasu zrovna klavír (křídlo) Steinway, a ne Petrof? Proč jste nevybrali tuto naši, českou, klasickou, tradiční, světoznámou a vynikající značku a dali přednost také sice světoznámému a vynikajícímu, ale americko-německému Steinwayi? Proč jste dokonce museli pro tento klavír jet v celé delegaci až do Německa, a utratili tak o mnoho více peněz za jistě dražší nástroj, ale také za odměny, diety, ubytování, dopravu atd.? Nemůže být i ČESKÝ rozhlas opravdu český a dát přednost domácí značce, která by ještě podtrhovala ono první slovo v názvu mé nejoblíbenější rozhlasové stanice? Víte, to je něco podobného, jako kdyby si majitel ČESKÉ hospody s názvem "Pravá česká hospoda" jel vybírat své hlavní pivo do Německa. 

Druhá připomínka je, že mne zaujal název jedné části vašich stránek, to jest ono "O ROZHLASE". Pokud mne má paměť a vzdelání ze školy neklame, tak rozhlas se skloňuje dle vzoru hrad a v 6 pádu, čili o kom o čem, je tvar tohoto slova o rozhlasu, jako o hradu, nikoliv o rozhlase, jako nesmyslné a tak strašně znějící o hradě.   

Děkuji předem za odpovědi, případně i nápravu oné dle mého názoru chyby v názvu jedné z vašich kapitol. 

 S pozdravem

J. M.

____________________________________________________________________

Vážený pane,

děkuji Vám za dopis. Nákup klavíru značky Steinway jsem konzultoval s ředitelem Symfonického orchestru Českého rozhlasu Jakubem Čížkem. Dovolím si shrnout to nejpodstatnější: Pan ředitel uzavírá smlouvy s hudebníky a z jeho zkušeností plyne, že téměř všichni oslovení umělci jako podmínku svého účinkování vyžadují mít k dispozici koncertní křídlo Steinway & Sons D 274. Tento typ má specifickou nástrojovou mechaniku, která je odlišná od jiných koncertních křídel. Naprostá většina sólových klavíristů se připravuje na svou koncertní kariéru právě na modelu D 274. V rámci komunikace s uměleckými agenturami a zástupci interpretů je Český rozhlas dotazován, zda SOČR disponuje tímto typem koncertního křídla. Interpreti chtějí obvykle  znát i jeho výrobní číslo. Pokud by tento typ nebyl k dispozici, dá se předpokládat, že by se možnosti spolupráce Českého rozhlasu a jeho symfonického orchestru s významnými interprety značně zkomplikovaly. Důvody nákupu klavíru značky Steinway tedy jsou, řekl bych, ryze profesní.

Co se týče skloňování slova rozhlas, ověřil jsem si na Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, že 6. pád jednotného čísla má tvary zakončené na -u a na -e. V této odborné příručce se mj. uvádí:

„Zakončení ‑e je častější (podle ČNK) např. u těchto slov: autobus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v autobuse, časopis –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v časopise, ocas –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na ocase, okres –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v okrese, pas –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v pase (‚nejužší místo lidského trupu‘), rozhlas –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v rozhlase“.

To potvrzují i odkazy na příklady v dalších jazykových příručkách, viz např. Akademický slovník současné češtiny: „Sejdeme se večer v rozhlase.“

Věřím, že má vysvětlení přijmete s pochopením. Přeji Vám klidný adventní čas a srdečně Vás zdravím.

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu