Klusáková, Karafiátová, Petránek

8. září 2016

Demokracie je neustálé hledání bodů, na nichž se shodne většina. Děje se tak mimo jiné i prostřednictvím diskuse v médiích veřejné služby.

Zdravím Vás, pane Pokorný, jako dlouholetý předplatitel týdeníku Rozhlas Vás znám velice dobře. Myslím si, že funkce ombudsmana je určitě důležitá.

Prosím Vás, je nutné v Týdeníku Rozhlas tisknout hloupé a neadekvátní názory na pana Petránka?

V posledním pořadu Knížky Plus paní Jana Klusáková řekla, že od září tento pořad mění strukturu. Janu Klusákovou považuji za výjimečnou dámu. A absolutně nejlepší moderátorku ČRo. Bude něco jinak? Chtěl bych jí slyšet častěji.

A další skvělá moderátorka Daniela Karafiátová, úplně krom nedělních večerů zmizela z Radiožurnálu, proč? Proč kultivovanost, nadhled a noblesa mizí z éteru veřejnoprávního rozhlasu?

Díky za odpověď a držím Vám palce.

Roman Bednář

<hr/>

Vážený pane Bednáři,

děkuji Vám za dopis. Jestli dovolíte, vyjádřím se postupně k jednotlivým jeho bodům.

Obecně řečeno, povinností médií veřejné služby je garantovat prostor pro výměnu stanovisek, nikoli pro výchovu občanů k názoru, který zastávají pracovníci toho kterého média. Jako šéfredaktor Týdeníku Rozhlas jsem v dopisové rubrice stejně jako v dalších rubrikách časopisu podporoval kultivovanou, věcnou konfrontaci různých názorů. A to platilo i pro příznivce a oponenty Jana Petránka. V tomto trendu pokračuje redakce Týdeníku Rozhlas i po mém odchodu a já jsem přesvědčen, že je to tak v pořádku.


Chápu, že jako sympatizant Jana Petránka můžete považovat výtky vůči jeho osobě a názorům za nespravedlivé, ale máte možnost přispět do diskuse vlastními argumenty. Demokracie je neustálé hledání bodů, na nichž se shodne většina. Děje se tak prostřednictvím mnoha různorodých mechanismů, k nimž patří volby, referenda, ale také právě třeba diskuse v médiích veřejné služby. Z tohoto hlediska by umlčování některého z názorových proudů (pokud nekolidují se zákonem) bylo podle mne škodlivé a v důsledku by se společnosti jako celku vymstilo.

Na základě Vašeho dopisu jsem oslovil paní Janu Klusákovou, která Vám mým prostřednictvím děkuje za milá slova a za zájem o svou práci. V budoucnu ji budete moci slýchat každé druhé úterý v měsíci na Českém rozhlase Plus jako moderátorku pořadu Hovory. Knížky Plus dostanou opravdu jinou strukturu, než jakou měly doposud, ale Jana Klusáková v nich nadále bude mít své rubriky, například soutěž.

Možná Vás překvapí důvod, proč Danielu Karafiátovou neslýcháte na Radiožurnálu častěji. Ale ten důvod je velmi radostný. Před rokem se jí totiž narodilo páté dítě a to, že paní Karafiátová vůbec zvládá kombinovat starost o rodinu s moderováním, je obdivuhodné. Přejme jí, ať jí jedno i druhé přináší jen samou radost.

S Vaším názorem, že z vysílání veřejnoprávního rozhlasu mizí kultivovanost a noblesa, nemohu pro jeho obecnost souhlasit. Stejně jako v minulosti i dnes jsou pořady, které je radost poslouchat právě proto, že je připravují nebo v nich vystupují lidé s velkým myšlenkovým potenciálem i s vysokou kulturou vyjadřování. A stejně jako dříve i dnes se najdou pořady, jež vysoké nároky prostě nesplňují. Lepší než hovořit takto paušálně by ale bylo zaměřit se na konkrétní problémy v konkrétních pořadech, tak je možno postupně dosáhnout nápravy. Pokud byste takové konkrétní příklady měl, rád o nich s Vámi budu diskutovat.

Srdečně Vás zdravím a přeji Vám vše dobré.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

Spustit audio