Lukáš Jelínek

Byla to pořádná rána, když demokratům spadl po odstoupení Bidena kámen ze srdce. Mnozí doufají, že teď už stačí nominovat třeba Harrisovou a šance se vyrovnají. Opravdu?

Sněmovní opozice to má snadné: může i zářijové volby do krajských zastupitelstev pasovat na referendum o Fialově kabinetu.

Krátce poté, co byl oznámený záměr ustavit novou europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, vyrojili se posměváčkové. Tvrdili, že tři zakládající strany si „jen zbyly“. 

Nejvyšší ústavní činitelé se nad zahraniční politikou Česka potkali mezi summity EU a NATO. Traduje se, že v obou institucích boxujeme ve vyšší váhové kategorii. 

Stejně jako když se kolečko po kolečku krájí salám, nám Fialova vláda představuje změny v penzijním systému. Ty nejcitlivější se týkají toho, kdy do důchodu odejdeme.

Sněmovna koncem týdne schválila korespondenční volbu ze zahraničí. Proti byli politici z hnutí ANO a SPD, kteří se obávají machinací. O co ale jde v celém sporu nejvíce?

Na začátku strach a na konci radost. Andrej Babiš je spontánní, proto jeho reakce na eurovolby nepřekvapily. Nejprve se bál, že mu antisystémové strany odlákají voliče.

Voliči karty rozdali a složení Evropského parlamentu známe. Až se strany rozejdou do frakcí, kam je srdce táhne, do popředí se dostane skládání nové Evropské komise.

Myslet si, že všichni kolem jsou blázni, jenom my jsme letadlo, se stalo poznávacím znamením Česka. Vždy nejlépe poznáme, co je špatně, ale lepší řešení po ruce nemáme.

Práce kvapná bývá málo platná. V politice to platí dvojnásob. Tím spíš zaráží, jak lehkomyslně se naši volení zástupci staví k budoucnosti důchodů.