Lukáš Jelínek

Odbory několikrát daly politickým stranám na frak. Mají dobře vyztužené analytické zázemí, dokáží vedle masových demonstrací organizovat i mítinky ve stylu show s lasery.

Už na počátku 80. let zazvonil u dramatika Milana Uhdeho jeho brněnský kolega z disentu Jaroslav Šabata, muž, který výborně zvládal čtení mezi řádky.

Opozice, odbory, ale hlavně stále víc občanů i firem vyčítá kabinetu, že je při potýkání se s energetickou krizí a drahotou příliš opatrný a pomalý.

Iniciativa hnutí ANO vedoucí ke sněmovnímu hlasování o nedůvěře vládě Petra Fialy nepřekvapuje tím, že přišla, ale opatrností, s jakou byla prezentována.

Soudě podle atmosféry na stranických mítincích a diskusích na sociálních sítích zůstává politikem nejvíce štěpícím společnost Andrej Babiš.

Předností demokratického světa je, že v něm panuje pluralita názorů, jež se mohou vyvíjet. Neexistuje oficiální doktrína, kterou vládci typu Putina vnucují společnosti.

Co se zpočátku jevilo jako komunální kauza, jež dostihla předčasně dospělé hnutí Starostové a nezávislí, se nyní vyvinulo v možné bezpečnostní riziko pro celou zemi.

Policisty patrně čeká horký podzim. Proto by se měli naučit nechávat své politické sympatie doma a na náměstích s chladnou hlavou měřit všem stejným metrem.

Reakcí na to může být odklon úspěšných starostů od klasických stran k ad hoc hnutím a koalicím. U voličů se zase může dostavit kumulovaná frustrace.

Místo toho, aby zapracovali na legislativě, pronášejí směrem k bankám či energetickým podnikům věty známé z gangsterek: Zaplať dobrovolně, nebo si tě zkasírujeme sami!