Martina Rasch

Transcendentno a experiment jsou pilíře dramaturgie divadelního spolku JEDL, kterého je spoluzakladatelkou, ředitelkou a herečkou. Ve Vizitce mluví o přístupu k herectví.

Moderuje podcast Doba složitá, píše romány a věnuje se slam poetry. Na architektuře se jí vždy líbilo to, že snoubí humanitní i technické obory. 

Krátkometrážní film Lawrence z Moravie odpremiéroval na lisabonském festivalu animovaného filmu Monstra. Příběh českého orientalisty Aloise Musila vměstnal do 13 minut.

Vše, co potřebuje k tvorbě, nachází v přírodě. Důležitý je pro ni dotyk, nejraději maluje prsty. „Jako dítě jsem měla ekzém, malovala jsem v pytlíčkách, dnes mám rukavice.“

Proč považuje za největší design dneška sociální řešení aplikací, co ho nejvíc baví na glampingu a proč rád odpočívá při práci na zahradě? Ptá se Ondřej Cihlář.

Festival Za poklady Broumovska v létě rozeznívá kostely a část dobrovolného vstupného jde na podporu Dientzenhoferových perel barokní architektury.

Překladatel Junga přemýšlí o díle jako o ponoru do hlubin. Po téměř dvaceti letech napsal svůj druhý román Canto Ostinato. V čem je síla prózy jiná než síla poezie?

Ve Vizitce mluví také o tom, jak jeho obor změnily sociální sítě, jak se v tiskové zprávě dá použít parodie nebo aprílový vtip.

V knize Karneval zvířat s vtipem ukazuje, co obnáší práce muzikantů. Čtenářům se snaží přiblížit i vážnou hudbu. Mluví o tom, jak oddaní jsou hudebníci svému povolání.

Její nová dětská kniha Mami pocem je o vybalancování kariéry s rodinou. Další už podle ní bude o otcích. Jako kulturní novinářka mluví o českých filmech, které ji zaujaly.