Před vojnou jsem reportérsky přispíval do vysílání Českého rozhlasu Regina a Českého rozhlasu 2 - Praha . Rok 2000 jsem prožil mezi bývalými vojáky v tiskové agentuře AVIS Ministerstva obrany ČR, kde jsem připravoval vojenský rozhlasový pořad "Pohov".
Právě tam vznikl projekt "Hlasy hrdinů", později "Paměť národa" a začal jsem s týmem reportérů objíždět a natáčet příběhy vojenských veteránů z 2. světové války (dnes už natáčíme i další neméně zajímavé skupiny pamětníků). Založili jsme občanské sdružení Post Bellum (z latiny: po válce), které vedu dodnes.
V roce 2001 jsem nastoupil do Českého rozhlasu 7 - Radio Praha, vysílání do zahraničí, jako redaktor. Od roku 2004 do 2006 jsem pracoval jako reportér BBC.
Od roku 2025 spolupracuji s Lucií Korcovou a Adamem Drdou na pořadu Hlasy paměti, se kterým připravuji také dokumentární cyklus Příběhy 20. století.
Všechny články
-
Chtěla, aby jí kluk obyčejně řekl, že ji má rád, místo toho šla nespravedlivě do vězení
Na Silvestra 1948 zatkla Státní bezpečnost rodinu Indrákových – tatínka, maminku a jejich nezletilou sedmnáctiletou dceru Jarmilu. Jaký měli důvod je ničit?
-
Disidentka, která se rvala s estébáky, získává Cenu Paměti národa
Jarmila Stibicová se svým manželem podepsali Chartu 77 v první vlně. Jedni z mála pardubických disidentů se tak stali pro místní StB raritou a objektem zájmu, ale i obav.
-
Stoletá hrdinka z povstání paní Dubská prosí o více vlastenectví
Neobyčejnou zkouškou odvahy prošla ve svých čtyřiadvaceti letech paní Marie Dubská. V květnu 1945 během Pražského povstání bojovala přímo v budově Staroměstské radnice.
-
Česko má třetí největší oral history sbírku na světě – Paměť národa. Unikátní archiv slaví 20 let
Před 20 lety na podzim 2001 začali novináři a historici natáčet vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války. Po pěti letech svůj zájem rozšířili na další pamětníky.
-
„Soudruzi, neprasečte! Potřebujem taky nějaké živé!“ slyšel skaut při zatýkání
„Ruce vzhůru, vzdejte se, jste zatčen.“ Věta, kterou si spojujeme s policejním zatýkáním. Gestapáci ani estébáci podle zatýkaných takto mírná slova nepoužívali.
-
Holky je nezajímaly, ve vězení muklové raději počítali matematické rovnice
V polovině 50. let se v Leopoldově na cele potkali dva devatenáctiletí nedovzdělaní chlapci Miroslav Froyda a Jozef Babiak, odsouzení za pokus o ilegální přechod hranic.
-
Příběh sudetského Němce z antifašistické rodiny. Chtěl založit Svaz přátel, stal se ale agentem StB
Během léta 1945 řádili v českém pohraničí vojáci, partyzáni a revoluční gardy. Vyháněli Němce za hranice, vraždili, znásilňovali a kradli.
-
Sloužili v Rudé armádě. Popisují chaos, dezerce a šlendrián. Během ústupu padli do německého zajetí
Jaroslav Dlouhý a Josef Holec zažili za 2. světové války drama. Donutili je narukovat do Rudé armády. Popisují chaos, dezerce, zbabělost Rudoarmějců při ústupu v roce 1941.
-
Komunistu mučilo gestapo. Zkušenosti pak Miloš Kocman využil u StB, analyzoval i případ Horákové
Právník, diplomat, novinář Miloš Kocman alias krycím jménem Toman, estébák, procházel v 50. letech spisy a doporučoval kolegům, na co se zeptat, kdy vězeň zatlouká.
-
„Můj otec bojoval proti mně,“ vzpomíná na válku Rusín Demjan. Prošel gulagem, pak se stal bachařem
Čechoslovák Michal Demjan jako mladík utekl do Sovětského svazu. Lepší život zde nenašel, obratem putoval do gulagu, ze kterého se dostal až po útoku Hitlera na SSSR.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- …
- následující ›
- poslední »