Polovina Čechů

18. prosinec 2025

Titulky jsou z podstaty věci zkratkovité a je těžké zabránit tomu, aby určité části sdělení byly nepřesné.

Vážení.

Poslouchám roky všechny stanice Českého rozhlasu. Dnes Radiožurnál. Ne poprvé jsem slyšela údaj založený na bleskovém výzkumu. Ten dnešní se týkal Filipa Turka - polovina Čechů si nepřeje... Bez ohledu na to, že bych se k této "polovině Čechů" při výzkumu také přidala, myslím, že údaj ve veřejnoprávním médiu by měl mít relevanci, tedy minimálně to, kolik respondentů se výzkumu účastnilo. Není to poprvé, kdy se v Českém rozhlase setkávám s takovýmto diletantstvím v souvislosti s údaji výzkumů. Nedávno výzkum s procentuálním vyjádřením - kolik procent Čechů si myslí, že by pan Babiš... bez toho, že by byl uveden počet respondentů. Procent z 25, 253, 2500.... respondentů? Ano, přidala bych se k té většině procent, kdo se domnívají, že by měl Babiš uvést... To ale nemění nic na tom, že takové údaje nemají váhu, neobstály by ani v seminární práci, a důvěru ztrácí i rozhlas.

S pozdravem a vírou v nápravu

M. H.

_____________________________________________________________________

Vážená paní,

dávám Vám plně zapravdu v jedné věci. Ta polovina Čechů v titulku článku je významová zkratka a tuto informaci je možno s úspěchem rozporovat, tak, jako jste to učinila Vy. Ve skutečnosti jde o polovinu respondentů, kteří mají reprezentovat českou společnost podle řady kritérií: věk, pohlaví, vzdělání, sociální postavení atd. Výzkumné agentury vědí, jak si namixovat vzorek tak, aby reprezentoval složení společnosti, soudím tak aspoň podle svých rozhovorů s odborníky na průzkumy poslechovosti. Kdyby ty průzkumy byly zavádějící, přišli by majitelé agentur o klienty. Proto se snaží o maximální přesnost. Je na to řada metod a obecně se uvádí možnost chyby v řádu procent. Každopádně nešlo o polovinu Čechů, ale o polovinu oné výzkumné skupiny, tedy o polovinu lidí oslovených pracovníky agentury podle zadaných sociologických kritérií.

K tomuto tématu si dovolím pár poznámek. Pracoval jsem mnoho let jako šéfredaktor Týdeníku Rozhlas a mohu Vám říci, že větší problém než napsat článek mi činilo napsat k němu výstižný titulek o pár slovech. Často to bylo frustrující, protože ta zkratka nevystihla obsah článku tak, jak bych chtěl. A podobné problémy řeší dnes a denně editoři zpráv a posléze článků na iRozhlasu.

Ona ta polovina Čechů z titulku opravdu není polovina všech lidí žijících u nás. A problém není jen v té polovině. Jiní posluchači se cítí dotčeni, když se užije pojem Češi, místo aby se napsalo Češi a Češky, dalším vadí, že pod pojem Češi se zahrnují i Moravané s Slezané, a žádají, aby Český rozhlas přestal s tímto českým, rozumějme antimoravským šovinismem. Představme si tedy titulek, který by respektoval zmíněné představy:

"Turka nechce za ministra polovina českých, moravských a slezských respondentů a respondentek zastupujících ve výzkumném projektu společnost občanů a občanek České republiky na základě sociologických dat."

K tomu si přidejte výhrady těch, komu v informacích o "české společnosti" chybí zástupci národnostních menšin žijících u nás, což je samozřejmě také relevantní požadavek. Prostě titulky jsou z podstaty věci zkratkovité a je těžké zabránit tomu, aby určité části sdělení byly nepřesné.

V článku na iRozhlasu stojí hned pod titulkem v tzv. perexu, tedy zvýrazněném odstavci mezi titulkem a vlastním článkem, že jde o polovinu "oslovených Čechů". Viz zde:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pruzkum-turka-nechce-za-ministra-vic-nez-polovina-cechu-vadi-i-nekterym-volicum_2512050620_adn

To odpovídá skutečnosti. Počty respondentů agentury nezveřejňují, ty vzorky se liší podle užitých sociologických metod. Pro příklad - dokud se průzkum poslechovosti prováděl výhradně telefonickými dotazy, byla jedna skupina vybraná podle sociologických kritérií v počtu 1500 osob a druhá stejně početná skupina podle náhodně generovaných telefonních čísel. Průnik výsledků těchto dvou skupin byl dlouhodobě stabilním ukazatelem obliby a poslechovosti veřejnoprávních i soukromých rozhlasových stanic. Dnes je systém doplněn o další prvky, ale princip výběru osob podle stanoveného klíče zůstává.

S díky za pochopení

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu

Spustit audio