Práce se zdroji
Každou zprávu před zařazením na web iRozhlas.cz čte koordinátor, editor zpravodajství, redaktor webu a editor webu.
Dobrý den, pane Pokorný,
chtěl jsem se zeptat, jak je možné vyslat do světa takový blábol a nesmysl! Tuto informaci odvysílalo mnoho radií, ČT (komerční nesleduji) i internet:
Trochu se ve zbraních vyznám a toto jsou florbertky (ptáčnice) u nás volně prodejné bez zbrojního průkazu od 18 let a úsťová energie je kolem 8 J (pistole asi150-220 J). A pojem MUNICE se používá pro náboje do děl a tanků! Do ručních zbraní to je STŘELIVO.
Kde jsou Vaše dva důvěryhodné zdroje?
Je spoustu odvětví a problémů, v kterých se nevyznám, a jezdí mi mráz po zádech, jestli je tohle normální! Třeba jsem u nás nikdy neslyšel o víc než padesátiletém konfliktu mezi Marokem a Západní Saharou, o našich minách v 2500 km dlouhém valu, který drží Západní Saharu na uzdě, aby si Itálie a Španělsko mohlo těžit fosfáty a drancovat oceán bohatý na ryby.
Je mi přes padesát a mám pocit, že je všechno hodně špatně.
S pozdravem
Jindřich Sochor
Vážený pane Sochore,
děkuji Vám za zajímavou kritickou připomínku. Konzultoval jsem ji přímo s autorem zprávy, kterou k této události přinesl zpravodajský server Českého rozhlasu irozhlas.cz.
Je jím Jiří Hošek, zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii. Cituji jeho vyjádření: „I flobertka s nízkou úsťovou rychlostí je ve Spojeném království považovaná za střelnou zbraň a pohlíží se na ni jinak než v Česku. Vycházel jsem z oficiální tiskové zprávy britské policie/National Crime Agency, například zde http://www.nationalcrimeagency.gov.uk/news/1134-79-guns-seized-in-joint-firearms-operation.“
Kromě této tiskové zprávy britské policie Jiří Hošek veškeré informace porovnal podle vlastního vyjádření minimálně s šesti články jiných médií na stejné téma, a zejména je osobně ověřil v telefonátu s mluvčím National Crime Agency. Jeho přístup svědčí o kvalitě zpravodajské práce v médiu veřejné služby.
Obecně je možno konstatovat, že každou zprávu před zařazením na web irozhlas.cz čte koordinátor, editor zpravodajství, redaktor webu a editor webu. V tomto konkrétním případě byl materiál Jiřího Hoška ověřen a doplněn z agentur Reuters a ČTK.
Vašemu pohledu na svět, v kterém žijeme, rozumím, sám někdy při sledování některých televizních stanic nebo při čtení některých zpravodajských serverů docházím ke stejně neradostným závěrům. Ve svém věku už nikdy nebudu nadšeným optimistou, stále více jsem střízlivým skeptikem, ale nerad bych propadl pesimismu. To nevede k ničemu dobrému, tak jednobarevný náš svět není. Má i spoustu světlých míst, naděje, posunů k lepšímu. I proto mi nejlépe vyhovuje sledování zpravodajství i publicistiky na vlnách a webu Českého rozhlasu.
To není propagace, ale konstatování faktu, který nemá nic společného s mou momentální prací. Český rozhlas totiž pracuje na základě zákona a ten je velmi přísný. Mám možnost sledovat zblízka, jak důslední jsou rozhlasáci v jeho naplňování a jak přísně jsou sledováni a hodnoceni, pokud by někde jejich nestrannost a snaha o objektivitu selhala. A jestliže dnešní svět není příliš veselé a optimistické místo k životu, pak to není vina Českého rozhlasu. Ten nemusí usilovat o maximum posluchačů tím, že by vyostřoval konflikty, lákal na neštěstí a krev, a také to nedělá. Proto mi z dostupných zdrojů vyhovuje nejvíce.
S pozdravem
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
