Přerušování hostů v živém přenosu
Při přímých přenosech musí mít moderátor neustále na paměti časový plán vysílání.
Dobrý den,
velmi ráda sleduji zpravodajství a publicistiku, hlavně na stanici ČRo Plus. Jsem spokojena velice s obsahem a erudicí komentátorů a analytiků, ale při rozhovorech s odborníky nebo s politiky mi vadí, i když jsem si vědoma dané stopáže pořadu, že komentátor tzv. utne řeč respondenta a hned následuje časové znamení a jdou zprávy. Chápu, že je to někdy nutné, ale daného respondenta je mi vždycky poněkud líto. Třeba to nejde jinak, ale jenom na to chci upozornit.
Jsem a vždycky budu vděčnou posluchačkou rozhlasu jako takového. Vám, pane doktore, přeji všechno dobré, děkuji Vám a ze srdce Vás zdravím.
Jaroslava Stárková.
Vážená paní Stárková,
děkuji Vám za dopis, který svědčí o pozornosti, s jakou vysílání Českého rozhlasu sledujete.
Máte pravdu, někdy skutečně moderátor zajímavou odpověď respondenta popohání s pohledem na běžící vteřiny, někdy ji dokonce musí bohužel zastavit - plán vysílání je neúprosný a posluchači by si právem stěžovali, kdyby úderem šedesáté nebo v případě Plusu i třicáté minuty nezazněla znělka a po ní zpravodajská relace.
Problém je v tom, že dnes se zpravodajské a publicistické žánry vysílají živě, což je na jednu stranu velká výhoda – veřejnost sleduje dění takříkajíc v přímém přenosu –, ale zároveň to klade netušené nároky na ty, kdo takové vysílání připravují. Editoři, redaktoři, moderátoři a hlasatelé jsou v trvalém stresu, vyměňují na poslední chvíli připravené materiály za jiné, řeší situaci, kdy pozvaný host nepřišel nebo stojí na ucpané silnici, sledují vývoj událostí ve sněmovně, na Hradě, ve vládě, na zahraničním bojišti a podobně a z minuty na minutu vstupují do vysílání s novými informacemi. I v takové situaci je samozřejmě požadavkem profesionality nabídnout posluchači komfort a požadovanou kvalitu, ale někdy je rušivých faktorů příliš – nebo třeba stačí, že host nesleduje hodiny a hodlá svůj problém osvětlit v náležité šíři, a výsledkem je přesně to, co jste popsala.
Je mi jasné, že každá profese má své problémy a „zákazník“, v tomto případě posluchač, má nárok na bezvadný „výrobek“, zde vysílání. Ale přece jen bych zpravodajce, a to nejen z Českého rozhlasu, ale z jakéhokoli elektronického média, vzal trochu v ochranu – z důvodů, které jsem uvedl výše.
Věřím, že mé vysvětlení přijmete s pochopením. Srdečně Vás zdravím a přeji Vám jen samé příjemné posluchačské zážitky.
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
