Publicistika a komentáře

Vážený pane doktore,

včera a dnes jsem ve vyslání ČRo Plus slyšel dvě relace, na které cítím potřebu reagovat. První byl pořad pí Veroniky Sedláčkové, kde hovořila se dvěma hosty – pí Faltovou, ředitelkou jakési agentury pro uprchlíky, a p. Ševčíkem, který „proslul“ sloganem, že v jeho restauraci se pro migranty nevaří a stop islámu. Druhou relací byl dnes ranní komentář Ivana Hoffmanna, který mne opravdu zaskočil.

To, co měly obě relace společného, byla nejen naprostá neinformovanost o problematice muslimské migrace, ale především využívání sociotechniky demagogie, spočívající v uvádění logických, resp. pravdivých informací v nelogických, resp. nepravdivých souvislostech. Jak pan Hoffmann, tak pí Sedláčková buď islámské svaté texty nikdy nečetli, nebo je četli a vědomě dezinformují posluchače. Pan Hoffmann i pí Sedláčková zde manipulují s veřejným míněním též pomocí účelově prezentovaných polopravd a pí. Sedláčková užívala vůči p. Ševčíkovi manipulativních a v dané souvislosti nekompetentních dotazů. Nepamatuji si všechno, ale pokusil jsem se mé výhrady shrnout v příloze.

Jsem přesvědčen, že pro svobodné rozhodování občanů je nezbytné šíření nezkreslených, pravdivých a úplných informací, zasazených do reálných, pravdivých a racionálních souvislostí. Právě to v obou relací zcela absentovalo. Všechna mnou uváděná fakta jsou ověřitelná.

V úctě

MUDr. Miroslav Krejčí

Vážený pane doktore,

omlouvám se Vám za prodlevu v přípravě odpovědi na Vaši připomínku. Z přiložených vyjádření plyne, že se pracovníci Českého rozhlasu Vaším dopisem zodpovědně zabývali. Z vyjádření komentátora Ivana Hoffmana i šéfredaktora Českého rozhlasu Plus Ondřeje Nováčka je zřejmé, že jsou si vědomi řady souvislostí, jež plynou z každého veřejného vystoupení v Českém rozhlase, včetně rizik s tím spojených. Upozorním zejména na obtíže spojené s přijímáním publicistických příspěvků ve vysílání média veřejné služby. Publicistické žánry jsou z podstaty věci spjaty se subjektivním nazíráním na svět, proto je nutno snahu veřejnoprávního média o vyváženost, objektivitu a názorovou pluralitu hodnotit v souhrnu všech publicistických textů v delší časové řadě. Tak si počíná například Rada Českého rozhlasu, když zadává analýzy publicistických pořadů či vybraných témat v období několika měsíců apod.

Zpravodajství Českého rozhlasu by mělo splňovat přísná měřítka objektivity a pravdivosti, doložitelnosti informací z důvěryhodných zdrojů.

Váš dopis je zcela jistě cennou zpětnou vazbou, svědčící o tom, že pořady Českého rozhlasu mají pozorné a vzdělané posluchače, kteří od pracovníků Českého rozhlasu žádají odpovídající profesionální výkony ve shodě s Kodexem ČRo.

Přikládám vyjádření Ivana Hoffmana a Petra Nováčka a věřím, že je přijmete stejně jako mou odpověď s pochopením.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

Vážený pane doktore,

děkuji za Váš podnětný e-mail. V mnoha věcech s Vámi souhlasím, nicméně některé body Vaší argumentace bych rád okomentoval. Především musím odmítnout, že Ivan Hoffman a Veronika Sedláčková projevili neinformovanost o problematice muslimské migrace. Oba mí kolegové toto téma průběžně sledují a před vysíláním vždy studují nejnovější materiály z mnoha dostupných zdrojů. Oba pořady jsem slyšel a neshledal jsem u těchto autorů nedostatky. Podle mého názoru nepostupovali podle „sociotechniky demagogie, spočívající v uvádění logických resp. pravdivých informací v nelogických, resp. nepravdivých souvislostech,“ jak píšete. Ivan Hoffman ve svém komentáři nastínil svůj pohled na problematiku a to je výsostné právo každého komentátora, samozřejmě při respektování faktů. Tento rámec podle mého názoru Ivan dodržel. Hodnotící soud je vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy. Pravidla pro komentáře detailněji určuje Kodex Českého rozhlasu, stejně tak pro diskuze typu Pro a proti Veroniky Sedláčkové. Kodex je pro nás závazný a jeho dodržování je kontrolováno Radou Českého rozhlasu. Z Kodexu bych rád vyzvedl ještě následující tři body, které Vám možná dají odpověď na to, proč zmíněný komentář i pořad byly koncipovány právě tak, jak byly:

"Český rozhlas především…

c) Podporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství zvláště se vyvaruje kulturní, sexuální, náboženské, rasové či politické diskriminace a společenské segregace.

d) Představuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké spektrum názorů a hledisek.

h) Odráží rozmanitost filozofických koncepcí a náboženských vyznání ve společnosti, aby napomohl vzájemnému porozumění a toleranci a podporoval soudržnost mnohonárodnostní a multikulturní společnosti."

Věřte, že naší snahou je nabízet posluchačům co nejkvalitnější vysílání. Nařčení z uvádění polopravd a z manipulování veřejným míněním principiálně odmítáme.

Mgr. Ondřej Nováček, šéfredaktor ČRo Plus

Dále připojuji vyjádření Ivana Hoffmana.

Dobrý den pane doktore,

pan šéfredaktor byl tak laskav, že mi poslal Vaši reakci na příspěvek pro rozhlas Plus „Strach z islámu“. Předesílám, že jsem mizerný diskutér, navíc s tím, co píšete, buďto souhlasím, anebo to chápu. Potíž s poznámkou, která má 2000 znaků s mezerami, respektive dvě a půl minuty je v tom, že je nevyhnutelně povrchní. Nekladl jsem si za cíl islám pranýřovat ani propagovat, omezil jsem se na konstatování, že strach z něj je realitou, přes kterou nejede vlak. Že jde o strach „neopodstatněný“, jsem nenapsal a ani o tom nejsem přesvědčený. Znám ovšem i několik lidí, kteří s muslimy učinili zkušenost pozitivní, a když nechceme přemýšlet v kategorii kolektivní viny, poctivé je myslím položit si i otázku, jaký má být náš vztah těm hodným, mírumilovným a integrovaným, kteří nás mají rádi… Jinak Vás ujišťuji, že ode mne nešlo o „sociotechniku demagogie“, že pouze obyčejně přemýšlím nahlas s tím, že jde o jeden pohled z mnoha a u vědomí, že nemám patent na rozum, si nečiním nárok na víc než vložit dílek do pestré mozaiky názorů.

V dokonalé úctě Ivan Hoffman