Publicistika není zpravodajství
Na rozdíl od zpravodajství mohou publicistické žánry obsahovat subjektivní soudy, věnovat se margináliím a podobně.
Dobrý den,
rád bych nechal prověřit článek na odkazu https://www.irozhlas.cz/kultura/hudba/posledni-vychodoberlinsti-punkeri-se-stehuji-na-zapad-subkulturu-vytlacuje-jeji_2504072106_elev. Článek má zcela evidentní ultralevicový a progresivistický nádech a vedle šíření jednostranného názoru nenabízí žádné faktické či jinak hodnotné informace. Nevidím důvod, proč by tento článek nemohl být na osobním blogu autora, ale nerozumím tomu, proč by se měl vyskytovat na stránkách veřejnoprávního média. To by snad mělo poskytovat objektivní a vyvážené informace, a ne jednostrannou propagandu, kde mimo jiné zazní: „Podobně, jako za totality společnost rozežíral režim, rozkládá ji dnes tržní ekonomika.“
Děkuji
M. P.
________________________________________________________________________
Vážený pane,
děkuji Vám za dopis. Dovolím si k němu přičinit několik poznámek.
Zmíněný článek byl publikován na iRozhlasu v sekci Kultura/Hudba, i když jeho text má přesah do historie a politiky. Je to publicistický materiál a publicistické žánry z povahy věci nemohou poskytovat vyvážené a objektivní informace. Na rozdíl od zpravodajství mohou obsahovat subjektivní soudy, věnovat se margináliím a podobně. Český rozhlas má povinnost poskytovat vyvážené a všestranné informace v celku svého vysílání, což jednotlivé publicistické materiály nemohou splnit. Pro příklad: Jeden reportážní článek popíše beznaděj příbuzných izraelských rukojmí držených Hamásem, jiný článek popíše utrpení civilistů v bombardované Gaze. Analogicky z mnoha článků týkajících se reálií v Německu se skládá výsledná mozaika života v této zemi.
S díky za pochopení a se srdečným pozdravem
Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu
