Radioacustica

Vážený pane ombudsmane,

jmenuji se Pavel Novotný, pracuji jako vedoucí katedry německého jazyka na liberecké TUL, dlouhodobě se zabývám auditivním a radiofonním uměním, mj. experimentální rozhlasovou hrou v česko-německém kontextu, především ve vztahu k šedesátým létům (napsal jsem mimo jiné knihu o české fonické poezii, též o rozhlasových experimentech Grögerové a Hiršala psaných pro někdejší západoněmeckou produkci). Poměrně dobře znám i současnou českou radioartovou scénu.

Pro universitu v Münsteru nyní píši studii ke společným/rozdílným vývojovým liniím české a německé experimentální rozhlasové scény, studii bych rád zakončil vhledem do současného českého radioartu, opět ve srovnání s německou scénou. Nerad bych tam ale nějak "mlžil" či stavěl nějaké Potěmkinovy vesnice: když se podívám na stav internetových stránek platformy Radiocustica (internetová verze Radioateliéru), a to v obou dostupných verzích, jsem dost na rozpacích - alespoň tedy ve srovnání s tím rozsáhlým a solidním on-line-archivem všech kompozic, který byl ještě před několika lety dostupný. Jeho prostřednictvím bylo totiž možné nahlédnout českou (mezinárodně široce provázanou) scénu jako celek, nyní to prostě možné není. 

Částečně (opravdu jen částečně) bych ještě rozuměl snížení počtu premiér PremEdice, ale zmatek v internetové platformě už nechápu vůbec. Jistě víte, že český radioart má značný mezinárodní dopad - od Art´s Birthday přes řadu ocenění děl současných tvůrců (Palma Ars Acustica, Prix Europa, Prix Bohemia Radio či Karl-Sczuka-Preis) až po bohaté mezinárodní kooperace a kontakty. Mám pocit (a opravte mě, pokud se mýlím), že česká radioartová scéna je v českém rozhlase zřejmě jakousi popelkou, snad na základě všeurčujících posluchačských kvót. V zahraničí se o českém radioartu ovšem ví, dělá České republice skvělou reklamu, i pro domácí kulturní scénu má tato oblast nepopiratelný význam: setkávají se zde nejen čistě zvukoví umělci, ale také autoři literární, tvůrci vizuálního typu, performeři nebo třeba hudebníci - a dávají vzniknout věcem, které umožňují nahlížet fenomén rádia z nových úhlů.

Proto se ptám: Je prosím možné dostat na internet zpět celý ten vynikající audioarchiv a udržovat jej v chodu? Jedná se o stovky kompozic vč. portrétů autorů - zásadní část rozhlasové historie posledních dvaceti let. Je dost frustrující vidět, jak to všechno dokáže najednou mizet, a to zřejmě jen proto, že to rozhlasovému vedení přijde podružné či dokonce postradatelné (opět: opravte mě, pokud se mýlím). Je jasné, že se jedná o jaksi "minoritní" záležitost, ano - ale copak původně minoritní umění nevstupuje do historie, mnohdy dokonce více než nějaký mainstream? (Vzpomeňme třeba těch pár dadastických spiklenců v Cabaretu Voltaire nebo třeba mnohé skupiny poválečné neoavantgardy.) O českém radioartu se již dnes píší diplomové práce, je předmětem vědeckých pojednání, již dnes je to učebnicové téma. A v neposlední řadě tato scéna pomáhá vytvářet mezinárodní kulturní síť tvůrčích lidí z mnoha oblastí, taktéž i aktivně (nekonzumně) smýšlejících posluchačů - v tom přece Radiocustica resp. Radioateliér zcela rezonuje s posláním, které by moderní veřejnoprávní, kulturně zaměřený rozhlas měl naplňovat. Opravdu by si tato platforma nezasloužila větší podporu, snad alespoň na internetu?

Předem děkuji za odpověď.

Z liberecké Katedry německého jazyka srdečně zdraví

Pavel Novotný

____________________________________________________________________

Vážený pane doktore,

omlouvám se za velké zdržení. Teprve nyní jsem o celé věci znovu jednal se stanicí Vltava, jejíž webeditor mi sdělil, že spolu s panem Ladislavem Železným pracují na obnově audioarchivu, který poničil jeden z hackerských útoků vedených proti Českému rozhlasu. Přednost měly zejména segmenty související se zpravodajstvím a s nejvyhledávanějšími pořady. Situace stále není ideální, ale už se daří postupně archiv projektu Radioacustica doplňovat.  Viz tento odkaz:

https://vltava.rozhlas.cz/radiocustica-5015370

Za podstatné považuji, že příslušným pracovníkům ČRo není současný stav lhostejný a činí, co mohou, k jeho nápravě.

S díky za pochopení a se srdečným pozdravem

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu