Reakce na komentář v Týdeníku Rozhlas

noviny

Problém by byl, kdyby vysílání ČRo dlouhodobě potlačovalo jistou část názorů a jinou by preferovalo. Vyvozovat nevyváženost z jednoho materiálu ale není možné.

Vážený pane doktore,

nejprve bych se chtěl omluvit, že Vám po krátké době opět píši. Je mi to nepříjemné, neboť nerad zbytečně obtěžuji. Nakonec, rozhodl jsem se Vám napsat, až když jsem u pana šéfredaktora Kočíka nenašel ani náznak pochopení, ba spíše naopak.

Nyní k věci. Jde o článek v Týdeníku Rozhlas 33/2019 na straně 4, Bydlení jako právo (autor A. Rychlíková). Domníval jsem se (a stále se domnívám), že autorka vyjadřuje natolik extrémní názor, že jsem očekával v následujícím čísle TR na toto téma text, když ne jaksi z druhé strany, tedy aspoň "vyváženější". Čekal jsem marně, nic takového se nestalo a já po marné diskusi s panem Kočíkem se obracím na Vás. Chová se TR jako nestranné médium? Nemá TR mluvit o problému (jistě reálném a vážném) komplexněji? Nebo nemá raději mlčet, když je to téma na diskusní pořady s experty a nedá se odbýt krátkým textem? Nemíjí se tady TR se svým řekněme posláním?

Já nechci brát autorce přesvědčení, že stačí napsat zákon a vše bude vyřešeno, ani právo své názory veřejně prezentovat, ale tato situace (zveřejnění bez komentáře a oponentů) sugeruje nám čtenářům extrémní levicový názor na řešení problému jako něco opravdu důležitého, pozoruhodného, snad i jediného možného.

Dovolte ještě poznámku, která už nejde k jádru věci. Článek obsahuje minimum reálných faktů a jedna věta v něm dokonce nemá žádný smysl (ta o té ceně za metr čtvereční). Obsahuje vágní a neurčité údaje (o ziscích developerů), argumentuje čistou mzdou, což je údaj, se kterým se v ekonomických analýzách tohoto druhu nepracuje. Zkrátka považuji text za hodně slabý, ba snad až nedůstojný.

Děkuji Vám za názor.

V. T.

____________________________________________________________________

Vážený pane,

děkuji Vám za kritický názor na komentář Apoleny Rychlíkové Bydlení jako právo. Týdeník Rozhlas v rubrice Názory odkazuje na vysílání ČRo Plus, z jehož archivu přebírá jednotlivé materiály. Název této rubriky má vazbu na pořad Plusu Názory a argumenty. Je to pořad publicistický a publicistika se od zpravodajství odlišuje subjektivitou pohledu, právem na vlastní, často vyostřeně formulovaný názor. Pokud se autor neprohřešuje proti zákonu (například schvalováním holocaustu, abych uvedl konkrétní příklad), neměl by být editory omezován. Požadavek vyváženosti se vztahuje k vysílání Českého rozhlasu jako celku, nelze požadovat, aby po kritickém materiálu týkajícím se jakékoli oblasti života byl bezprostředně zařazen materiál z opačné strany názorového spektra. Problém bych spatřoval v tom, kdyby vysílání Českého rozhlasu dlouhodobě a programově potlačovalo jistou část názorů a jinou by preferovalo. Kdyby tedy například se na vlnách ČRo objevovaly pouze materiály podporující stanovisko Apoleny Rychlíkové. O bydlení stejně jako o jiných tématech se diskutuje, zvažuje se pro a proti, do vysílání se zvou nejrůznější hosté. Vyvozovat z jednoho materiálu nějakou tendenci či nevyváženost podle mého názoru není možné. Stejně tak redakce Týdeníku Rozhlas nemůže už z ryze praktických důvodů vyhledávat ke každému uveřejněnému materiálu jiný, který by se na problém díval z jiné strany. Názory se liší nejen v otázce bydlení, ale stejně tak v hodnocení literárního díla, operního představení, rozhlasové hry. Všechno by muselo být provázeno v dalším čísle protinázorem a ten by mohl vést k další reakci. Znamenalo by to v důsledku konec redakční práce a nezájem čtenářů.

Domnívám se, že pokud byste své názory zformuloval obsahově a prostorově tak, aby je bylo možno otisknout v rubrice Dopisy, redakce nemá důvod jej neotisknout.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu