Reflexe úmrtí Benedikta XVI.
To, že se pracovníci Českého rozhlasu snaží vidět svět v jeho složitosti a rozpornosti, je jejich povinnost.
Vážený pane doktore,
dne 31.12.2022 zazněly v rámci zpráv vysílaných ve 13:00 hod. na ČRo1 ve shrnutí ponifikátu právě zesnulého Svatého otce Benedikta XVI. odsudky jeho osoby překračující meze slušnosti. Vysílat o vážené osobě obrovského mezinárodního věhlasu a významu jen pár hodin po její smrti nactiutrhačné fabulace je projevem nedostatku empatie a svědčí to o tom, že míra lidství za takové vysílání zodpovědných osob se limitně blíží nule!
Vzdyť úlohou veřejnoprávního média (spolufinancovaného občany!) není jen vyvážené objektivní zpravodajství, ale především kultivace veřejného prostoru. A té hyenistické "kopání do mrtvol" rozhodně nepřispívá.
Žádnou sebereflexi projevenou nějakou vstřícnou reakcí ze strany ČRo neočekávám. Berte tento mail toliko jako upozornění občana na znepokojení jeho i řady jeho přátel. Vždy jsem patřil k zastáncům veřejnoprávních médií a vždy jsem se ozýval proti politickým tlakům směřovaným k omezení jejich nezávislosti. Jenže v podobných chvílích, jako je ta shora popsaná, mám silný pocit, že už dávno byla ovládnuta ideology marxismu-progresivismu...
S pozdravem
P. T.
______________________________________________________________________
Vážený pane,
děkuji Vám za kritickou reakci. Ve vysílání Českého rozhlasu jsem slyšel několik příspěvků týkajících se úmrtí Benedikta XVI. a měl jsem dojem, že v nich převládají slova uznání jeho přínosu teologii i věřícím. Váš dopis mne proto přiměl zabývat se tématem podrobněji. V pořadech Českého rozhlasu věnovaných této smutné události se skutečně objevily i připomínky některých problematických momentů, ale podle mého názoru je nelze označit za nactiutrhání nebo překročení mezí slušnosti. Naprostá většina zpráv a komentářů hodnotí papeže Benedikta XVI. jako významnou, inspirativní osobnost. Vizi např.:
Chápu citlivost celé věci, avšak v publikovaných textech nelze nalézt stopy ideologie, které zmiňujete v závěru svého dopisu. To, že se pracovníci Českého rozhlasu snaží vidět svět v jeho složitosti a rozpornosti, je jejich povinnost. Myslím, že by Vašemu hodnocení (marxismus, progresivismus) nerozuměli a se svou prací by je asi těžko spojovali. Ale to se dostáváme k jiným problémům.
Každopádně Váš dopis předávám vedení Zpravodajství Českého rozhlasu.
S přáním všeho dobrého
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
