Role moderátora v politické diskusi

Dobrý den, pane Pokorný,

prosím Vás, co to tam máte za moderátora, který dnes v poledne (26. 6. 2017) moderuje zprávy o prezidentu Macronovi? To snad je jeden z těch vítačů té – promiňte – nadržené mladé sebranky, která místo aby bojovala za svou vlast, dělá s odpuštěním bordel v Evropě kterou nám sem Západ chce vnutit?

Ty jeho otázky na europoslance Pospíšila – to tedy byla síla. To chce českému národu vnutit také své plky? Pošlete jej do Švédska nebo do Holandska, ať se rozkouká a vezme si je domů do kvartýru k obohacení svého rodinného genu!

Jsem hluboce rozhořčen takovýmto jednáním ve vašem vysílání, a ne jen já, i lidé okolo mne v práci.

Omlouvám se za příkrost svého psaní, ale nemohu jinak, protože často jezdím do ciziny a vidím tu spoušť.

S pozdravem

Havrdík Jaroslav

Vážený pane Havrdíku,

děkuji Vám za kritickou připomínku k vedení diskuse v dnešním poledním publicistickém pořadu Radiožurnálu Hlavní zprávy – rozhovory a komentáře.

Připojuji přepis otázek, které pokládal moderátor Tomáš Pavlíček.
Rozhovor s europoslancem Jiřím Pospíšilem:

Ukázala ta slova prezidenta Macrona a koneckonců i dnešní schůzka, že se příkopy mezi Visegrádem a dejme tomu staršími zeměmi Evropské unie prohlubují?
(J. Pospíšil: Obávám se že ano, atd.)

Promiňte, že vás přerušuji, ale nemyslíte si, že na těch slovech přece něco je – že se (země Visegrádu) staví k Unii jako k supermarketu, tedy že přijímají peníze z evropských fondů, ale když je třeba ukázat solidaritu třeba se zeměmi jižního křídla, které jsou v první linii migrační vlny, tak od toho dávají ruce pryč?
(J. Pospíšil: Je otázka, jestli principy přerozdělování migrace jsou součástí evropských hodnot. My nechceme odmítat uprchlíky, kteří chtějí žít v České republice, my pouze říkáme, že přerozdělovací systém vymyšlený v Bruselu nefunguje.)

Vy si nemyslíte, že jsme neukázali dostatek solidarity ne v tom, že bychom přijímali nějaké stovky tisíc nebo miliony, ale aspoň několik desítek migrantů, kteří jsou v těch táborech na jihu, v Itálii, v Řecku? Tam jsou ty tábory přeplněné. Tak to jsme nemohli říct, že jich pár desítek přijmeme – jako třeba Slovensko? Vůči němu se to řízení nevede.
(J. Pospíšil: Bavíme se o systému, který nefunguje, a kvůli tomuto systému se rozkližuje Evropská unie. Výsledkem bude posílení populistických stran ve střední a východní Evropě.)

Následoval rozhovor s Magdou Vášáryovou, která se slovy prezidenta Macrona souhlasí. Její pohled zastupoval druhou stranu politického spektra.

(M. Vášáryová: Macron má v zásadě pravdu...)

Evropská unie ale většinou v minulosti prokazovala politickou ohleduplnost vůči členským státům, třeba, jestli si dobře vzpomínám, tak zmrazila přípravu legislativy citlivé třeba pro Francouze před tamními volbami. V Česku je také před volbami. Přesto začalo vytýkací řízení kvůli tomu, že Česko neplní legislativu ohledně uprchlických kvót. Nemohla s tím komise přece jenom chvilku počkat? Nepovzbudila tím protiimigrační a protiunijní názory?

Jak se od Česka, Maďarska a Polska liší Slovensko? To přece přijalo jen o tři běžence víc než Česká republika, přesto se proti Slovensku to řízení nevede.
(M. Vášáryová: Slovenský představitel nikdy neprohlásil, že nikdy nepřijmou „ani nohu“, kromě toho Slovensko je v eurozóně, přece jen se jeho představitelé nevyjadřují takovým dryáčnickým jazykem.)

Počkejte, ale Slovensko podalo kvůli kvótám žalobu k soudnímu dvoru Evropské unie a premiér Fico se vyjadřoval také poměrně tvrdě…
(M. Vášáryová: To bylo něco úplně jiného, nedá se to srovnávat. Až se bude řešit tato žaloba, uvidíme, jak se Evropská komise bude chovat.)

Dovolte, abych zmínil principy, podle nichž mají moderátoři ve vysílání Českého rozhlasu postupovat při vedení politických diskusí. Pokud je hostem jedna osoba, měl by moderátor zaujmout pozici kritického partnera v diskusi, který k tvrzením svého hosta přistupuje s potřebnou mírou racionální skepse.

Nemělo by se stávat, že by se v diskusi přikláněl na hostovu stranu, byl vůči němu empatický a podobně. Bývalý londýnský zpravodaj Českého rozhlasu Karel Kyncl tento princip shrnul do bonmotu, který si osvojil při práci v BBC, proslulé vysokými profesními standardy: Zaměstnanec média veřejné služby musí své politické názory zanechat na rohožce před dveřmi do studia. Výjimkou jsou samozřejmě komentátoři.

Z analýzy obou rozhovorů vyplývá tento můj závěr: K aktuálnímu problému vytýkacího řízení s Českou republikou kvůli jejímu odmítavému postoji vůči naplňování imigračních kvót oslovil Český rozhlas zástupce obou názorových směrů – J. Pospíšila, který s vytýkacím řízením nesouhlasí, a M. Vášáryovou, která s ním naopak v zásadě souhlasí.

V obou případech se moderátor zachoval profesionálně, to znamená, že si zachovával od tvrzení svých partnerů v diskusi potřebnou míru distance, vyjádřenou způsobem kladení otázek. Je na posluchačích, aby si udělali sami závěry o tom, které argumenty jsou pro ně přesvědčivé a které nikoli, které názory oni osobně na základě vlastních životních zkušeností přijmou a které odmítnou.

Úkolem moderátorů je zprostředkovat jim tyto názory a v rozhovoru zastupovat nepřítomného oponenta. Tento princip moderátor Tomáš Pavlíček dodržel.

Váš komentář k vyjádřením v poledním pořadu Radiožurnálu svědčí o tom, že Vám předložené rozhovory poskytly podněty k přemýšlení o citlivých politických otázkách. To je smysl práce média veřejné služby.

Věřím, že mé vysvětlení přijmete s pochopení pro specifickou a náročnou práci redaktorů, editorů a moderátorů média veřejné služby.

Pokud byste měl zájem o další informace k tomuto tématu, rád Vám je poskytnu.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu