Rozdíl mezi zprávou a komentářem

Dobrý den,

na internetu jsem četl článek, z LN, kde editor ČRo Vlach mimo jiné píše:

„Překvapení by bylo na obou stranách: migranti by poznali, že český azylový systém je vcelku vstřícný a dá se tady žít. Evropská komise by svou žalobu zřejmě stáhla, a pokud by uprchlíci přece jen zamířili do Německa, měla by vláda v rukou neprůstřelný argument, proč říci kvótám ne. A pokud by se přesídlení osvědčilo, Česko by mohlo v přijímání pokračovat. Obavy z terorismu přitom lze eliminovat důkladnou prověrkou i přijímáním lidí z různých zemí a kultur (navíc se lze domnívat, že protiislámské předvolební billboardy byly větším rizikem),“ uzavřel se slovy, že česká společnost by alespoň poznala, že s muslimskými migranty se dá normálně žít.

Nevím, kde žije pan editor, ale pokud mu tak leží na srdci muslimská emigrace, měl by se odstěhovat třeba do Janova. BD Krušnohor by mu zajisté zajistilo odpovídající byt, aby si žil s jinou kulturou z Rumunska a Bulharska, kterou jsme po roce 1945 úspěšně nahradili pracující německou menšinu, v posledních 25 letech úspěšně migrující ze Slovenska.

Pokud by mu nestačilo, jsou země, kde může bez potíží žít. Takové muslimské mírumilovné oblasti najde po celé Evropě. Jenom by mne zajímalo, kdy byla publikována v ČRo informace o nepokojích v Bruselu, které vypukly po postupu Maroka na MS ve fotbalu a po povolené protiotrokářské demonstraci. A dále, kolik ze svého poskytl tzv. migrantům, o které má takovou péči, protože z cizího krev neteče. Nebo na své náklady hradí veškeré nároky azylanta, který stojí daňové poplatníky více, než jeden český důchodce, který ale odpracoval a zaplatil svůj důchod? Bylo by asi vhodné, aby místo editorování začal něco vyrábět, aby zjistil, jak se vydělávají peníze. Je placen z povinné daně na ČRo, ale jeho vyjádření nejsou veřejnoprávní službou.

S pozdravem

Svoboda

Vážený pane Svobodo,

děkuji Vám za reakci na článek Tomáše Vlacha pro Lidové noviny 28. 12. 2017. Dovolte mi upřesnit, že tento článek vyšel v rubrice Názory a má rysy komentáře, tedy žánru, který na rozdíl od zprávy obsahuje subjektivní, osobní pohled autora na sledované téma. V tomto smyslu není sám o sobě veřejnoprávní službou, o níž píšete. Tou je vysílání média veřejné služby ve svém celku. Ten zahrnuje zpravodajství, v němž každá zpráva je ověřena alespoň ze dvou na sobě nezávislých důvěryhodných zdrojů a které podléhá přísným editorským zásadám, a dále publicistiku, která zahrnuje nejrůznější názorové proudy. Cílem je, aby si posluchač učinil na základě objektivního zpravodajství a subjektivních komentářů a rozhovorů vlastní názor opřený o životní zkušenosti a osobní hodnotový systém.

Článek Tomáše Vlacha je výrazem nezadatelného práva autora na vyjádření jeho osobního názoru. Identifikace autora jeho profesí je rutinní záležitostí, která je běžnou praxí většiny periodik. Sdělení, že autor článku pracuje jako editor ČRo Radiožurnál, tedy není informací, že jde o názor Českého rozhlasu. Je to, jak jsem uvedl, subjektivní názor autora. To, že se vůči jeho vidění světa kriticky vymezujete, je zase Vaším nezadatelným právem a je to tak v pořádku. Společenský vývoj v demokracii umožňuje právě střet rozdílných názorů.
Váš druhý dopis s otázkou pro autora jsem Tomáši Vlachovi předal.

Věřím, že mé vysvětlení přijmete s pochopením.

Přeji Vám vše dobré v novém roce a srdečně Vás zdravím.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu