Skloňování víceslovných číslovkových výrazů
Současná norma umožňuje skloňovat všechny části výrazu, nebo pouze poslední část.
Vážený pane doktore,
je to stále častější. S obavami sleduji, že chybné skloňování se stává normou. Dnes při čtení zpráv na Dvojce ve 13 hodin moderátorka řekla „konvoj dvě stě dvaceti vozů“ místo „konvoj dvou set dvaceti vozů“.
Bohužel je těchto nešvarů v Českém rozhlasu tolik, že bych mohla jenom sedět, poslouchat, zapisovat a posílat Vám to. Prosím, pomozte zachránit zbytky spisovné češtiny.
Děkuje a zdraví Ivana Nováčková
Vážená paní Nováčková,
Vaše upozornění se týká kultury mluveného projevu, konkrétně hovorové češtiny jako mluvené formy češtiny spisovné. Ta může zahrnovat některé prvky bližší obecné češtině, aniž by byly vnímány jako prohřešky. V některých případech se tato tendence projevuje i v samotné spisovné češtině, jak o tom svědčí vyjádření Ústavu pro jazyk český AV ČR ke skloňování víceslovných číslovkových výrazů. Zde se mluvčímu či pisateli nabízí vedle skloňování všech částí výrazu také možnost skloňovat jen jméno počítaného předmětu a část číslovkového výrazu, kdežto zbytek ponechat nesklonný. Jako příklad se udává „před tři sta šedesáti pěti lety“. (http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=791)
Nicméně pokud byste si nebyla jista správností užitého výrazu či byla přesvědčena o jeho nesprávnosti, prosím Vás o zpětnou vazbu. S tou dále pracuji spolu s Oddělením vzdělávání Českého rozhlasu.
Se srdečným pozdravem
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
