Spolupráce Karla Gotta a SOČR

Vážený pane Pokorný,

vůbec se mně nelíbí, že SOČR chystá nahrávku písně s Karlem Gottem.

Poslouchám rozhlas dlouho. V roce 1990 jsem slyšel v tehdejším pořadu V šest večer na Vltavě, jak Petr Skoumal říká, že název jejich pořadu Stále s úsměvem idiota by se hodil spíše k turné Karla Gotta. Plně to podepisuju. Ten člověk řečnil na Antichartě, zpíval duchaprázdné texty.

To, že byl dobrý v 60. letech, uznávám, ale jinak mám na jazyku pro Vás nepřijatelné výrazy.

Možná poznamenáte, že jsem netolerantní. Ano, k některým jevům tedy jsem.

S pozdravem

M. P.

_____________________________________________________________________

Vážený pane,

není žádný důvod, aby všichni sdíleli stejné postoje k uměleckým výkonům kohokoli. Každý z nás má svou vlastní představu o tom, co pokládá za zajímavé, umělecky hodnotné, inspirující, obohacující, potěšující. Je to věc estetického citu, psychického typu a řady dalších faktorů. Nemohu však zcela souhlasit s druhou částí Vašeho dopisu. Osobně se neztotožňuji s hodnocením uměleckého výkonu podle morálního profilu (obecněji řečeno osobnosti) autora. Patrně bych musel odmítnout díla řady vynikajících spisovatelů, malířů, hudebníků, kteří vedli - jemně řečeno - velmi problematický osobní život a jejichž politické názory jsou v rozporu s mými. Domnívám se, že kvalitu uměleckého díla je vhodné poznávat, srovnávat a oceňovat na základě kritérií přiřazených dané umělecké disciplíně, alespoň se o to snažím. Samozřejmě znám metodu, která dává do souvislosti uměleckou hodnotu díla s morální kvalitou autora, ale s tímto druhem oceňování uměleckých děl nemám dobré zkušenosti. Moje paměť i četba odborné literatury mi poskytuje řadu příkladů, kdy za minulých režimů byli oceňováni umělci, kteří kromě své loajality k momentální politické reprezentaci neměli mnoho co nabídnout a jejichž dílo je po zásluze zapomenuto. A naopak umělci, jejichž dílo patří k nepominutelným hodnotám, byli různým způsobem šikanováni právě kvůli svým osobním dispozicím (politickým, ale také třeba sexuálním).

Promiňte ten asi dosti obecný úvod. Zkrátka - máte plné právo zavírat rádio a televizi vždy, když se ozve hlas zpěváka, kterého nemáte rád. Avšak prosím popřejte jiným lidem, kteří jeho zpěv mají rádi, možnost poslechnout si ho, zvláště když jde o oslavu jeho osmdesátých narozenin. Můžete říci, že té relativizace je až příliš. Ale jak určíme kritéria, podle nichž budeme vybírat zpěváky do playlistu veřejnoprávního rozhlasu? Český rozhlas ta kritéria má: jsou jimi testy oblíbenosti každé písničky, která je do vysílání zařazena. Takže na závěr opravdu zazní má prosba o trochu tolerance. Myslím, že si rozumíme. Děkuji Vám, že ke mně máte důvěru a že máte chuť o podobných věcech se mnou diskutovat.

Se srdečným pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu