Srozumitelnost telefonních hovorů ve vysílání
Pevné telefonní linky jsou pro vyslání vhodnější, ale zavedení mobilních telefonů zásadně rozšířilo možnosti informovat posluchače o aktuálních událostech.
Vážený pane ombudsmane,
vysílání stanic Českého rozhlasu se vyznačuje velmi špatnou srozumitelností telefonických rozhovorů. Přenášené telefonní rozhovory jsou velmi nekvalitní a často přerušované. Redaktoři se posluchačům za to omlouvají, ale to není nic platné. Je to čím dál horší.
Jak vlastně telefonáty z telefonního přístroje snímáte? Vzhledem ke značnému zkreslení se domnívám, že se to děje akustickou cestou, že tedy váš pracovník přiloží mikrofon k reproduktoru telefonu. Tím vzniká přídavné zkreslení hovoru. Cožpak by to nešlo snímat přímo elektronickou cestou?
Měli byste také více používat pevné telefonní linky místo mobilů, které jsou náchylné na ztrátu signálu.
Děkuji za nápravu.
S pozdravem
Ing. Ivan Foltýn, MBA
Vážený pane inženýre,
děkuji Vám za zajímavý dotaz, který svědčí nejen o Vašem zájmu o kvalitu vysílání Českého rozhlasu, ale také o Vašich technických znalostech. Na základě konzultace s Ing. Robertem Siničakem, specialistou na distribuci signálu z Techniky Českého rozhlasu, Vám mohu poskytnout následující vysvětlení.
Telefonáty posluchačů a pracovníků Českého rozhlasu se do vysílání nedostávají akustickou cestou, jak ji popisujete, ale s využitím tzv. telefonního hybridu, což je zařízení, jež umožňuje připojení telefonních linek do mixážního stolu. V řadě případů ovlivní negativní výsledek nízká kvalita signálu v místě, odkud dotyčný volá mobilním telefonem, případně pevné telefonní linky.
Častým problémem je akustická zpětná vazba (v hantýrce rozhlasáků se s ní můžete setkat pod názvem „vazbení“), k níž dochází, pokud se vytvoří zvuková smyčka mezi vstupem (v našem případě telefonátem) a výstupem (rozhlasovým přijímačem). Takový jev vzniká, když dotyčný volá v přímém přenosu do vysílání, a zároveň má toto vysílání puštěné na svém rozhlasovém přijímači. Moderátoři v takových případech vyzývají, aby si telefonující osoba svůj rozhlasový přijímač ztlumila nebo vypnula.
Máte pravdu, že pevné telefonní linky jsou pro rozhlasové vysílání v některých případech vhodnější, ale na druhou stranu zavedení mobilních telefonů zásadně rozšířilo možnosti informovat posluchače o aktuálních událostech prakticky lineárně, v okamžiku, kdy se události dějí.
Dřívější tisková střediska s bateriemi pevných telefonních linek a s nutností objednávat meziměstské či mezistátní hovory u spojovatelek poskytovala sice větší komfort pro novináře i pro posluchače (pokud budeme mluvit o zvukové stránce telefonátu), ale informování bez časových prodlev je nenahraditelnou komparativní výhodou.
Český rozhlas se o co nejvyšší akustickou kvalitu snaží, mám například osobní zkušenost s tím, že za mnou i na území Prahy přijel přenosový vůz, aby kvalita rozhovoru o anketě Neviditelný herec nebyla snížena použitím mobilního telefonu.
Ovšem při množství živých rozhovorů vedených na dvaadvaceti stanicích Českého rozhlasu je nezbytné kombinovat různé cesty, jak dostat zprávy a komentáře k posluchačům. Někdy i za cenu snížené kvality zvuku. Patří k povinnostem moderátorů v takovém případě se posluchačům za sníženou kvalitu omluvit, nicméně chápu a také sdílím Váš pocit, že někdy je telefonát technicky opravdu velmi problematický.
Váš dopis proberu s ředitelem Techniky Českého rozhlasu jako oprávněný a užitečný podnět.
S pozdravem PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
