Střídání mluveného slova a hudby

Dobrý den, pane doktore.

Obracím se na Vás s následující prosbou:

Jsou pořady, ve kterých se střídá mluvené slovo s hudbou. Jako příklad uvedu sobotní Meteor. Jde především o pořad mluveného slova a hudba je zde vedlejší. Pokud potřebuji dobře slyšet, musím nastavit odpovídající hlasitost. Při vložené hudbě, díky nahluchlým zvukařům, je úroveň nepřirozeně vysoká a musím potom přijímač ztlumit a na konci skladby zpět.

Už jsem na toto téma slyšel diskuzi, že to je dáno nastavením modulace na vysílači a požadavky na kvalitu hudby. Není to pravda, vše ovlivní nastavení v odbavovacím pracovišti, a co se týče kvality (promodulování) hudby, tam kde se nejedná o hudební pořad, to není podstatné.

Jsem zvědav, zda prolomíte zaběhlé zvyklosti a dáte mi k Vánocům maličký dárek.

S přáním pokojných Vánoc

Ing. Lubomír Kavan

Vážený pane inženýre,

děkuji Vám za kritickou poznámku k tématu, jemuž jsem věnoval a stále věnuji hodně času a energie. Nepoměr mezi zvukovou hladinou hudby a mluveného slova je předmětem kritiky posluchačů po desetiletí, jak dokládají mé zkušenost s dopisovou rubrikou Týdeníku Rozhlas - vzpomínám na své debaty s Ivo Rottenbergem, který v tomto časopise vedl Technickou poradu, v níž se také objevovaly podobné dotazy. Po mém nástupu na post ombudsmana Českého rozhlasu jsem se snažil v této problematice co nejdříve zorientovat a využil jsem možnosti konzultovat ji přímo s odborníky z Techniky ČRo na distribuci signálu. Z těchto konzultací vyplynulo, že vysílání Českého rozhlasu na VKV FM podléhá doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU BS.R-412. Toto doporučení požaduje vysílání s tzv. omezením výkonu multiplexního signálu. Znamená to, že výkon řečového signálu a výkon hudby jsou udržovány na stejných hodnotách s přesností na desetiny decibelu. Výsledný dojem z hlasitosti je pak významným způsobem ovlivněn kmitočtovou charakteristikou přijímače. Na různých typech přijímačů se výsledný subjektivní dojem z hlasitosti může lišit. Zvýraznění vysokých nebo hlubokých kmitočtů v reprodukci (například equalizérem přijímače/minivěže) může způsobit dojem vyšší hlasitosti u hudby. Naopak na malých přenosných přijímačích, které dobře reprodukují pouze střední část spektra, může docházet k opačnému jevu - hlasitost řeči se zdá vyšší než u hudby.

Přestože je tedy zvuková vyváženost slova a hudby hlídána s maximální přesností, nelze vyloučit, že někdy je posluchačský dojem opravdu jiný, nejčastěji takový, že hudba (zvlášť například zvuky elektrických hudebních nástrojů) působí agresivněji než lidské hlasy. Je velmi obtížné určit, co je příčinou toho, že někteří posluchači mají pocit nevyváženosti zvukové hladiny slova a hudby, eventuálně zvukových předělů a znělek, zatímco jiní posluchači takové problémy nepociťují. Na vině v tom případě jsou patrně subjektivní faktory, například nastavení výšek a hloubek na jednotlivých přijímačích, kvalita signálu v daném místě, ale také třeba individuální schopnost posluchače přijímat tóny o různých výškách. Z toho vyplývá, že problém souvisí s tím, jak jednotliví posluchači vnímají různá pásma zvuku (hloubky, výšky apod.), a také s konkrétními přijímači, s jejich kmitočtovou charakteristikou. Sám jako stálý posluchač Českého rozhlasu mám problém s poslechem z jednoho staršího přijímače, který "zesiluje" hudbu. Ale protože při poslechu domácí hi-fi věže, autorádia, mobilního telefonu tyto problémy neregistruji, musím uznat, že v tomto případě je, jak se říkalo, závada na mém přijímači.

Nicméně mou povinností je pokusit se učinit pro posluchače vše, co je možné, v daném případě učinit poslech příjemnějším. Proto technici Českého rozhlasu na můj podnět provedli koncem loňského roku úpravy distribuce signálu Dvojky na výstupu tak, že zvýraznili modulační linii mluveného slova v neprospěch hudby. Po této úpravě stížnosti posluchačů prakticky ustaly. Pečlivě tento problém nadále sleduji, a kdyby počet stížností narůstal, bude to důvod k dalšímu jednání s příslušnými odborníky. Váš dopis je pro mne důležitou zpětnou vazbou a děkuji Vám za něj.

Srdečně Vás zdravím a přeji Vám v novém roce jen samé příjemné posluchačské zážitky.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu