Továrna na lži
Český rozhlas výběr z knihy Vojtěcha Pecky odvysílal jako součást debaty o problémech klimatu.
Dobrý den,
poslechl jsem si četbu Továrnu na lži od Vojtěcha Pecky a obracím se na Vás s následujícím dotazem. V knize zaznělo, že Sovětský svaz byl v 50. a 60. letech na špici klimatické vědy. Myslel jsem, že rozhlas má poskytovat pravdivé informace. Mohl by mi prosím někdo kompetentní z rozhlasu doložit, jakým způsobem byl Sovětský svaz na špici klimatické vědy, když jsme po únoru naopak rozhulili všechny možné komíny a naše doly volaly? V závěru se pak autor opět odvolává na poručení slunci a větru v zájmu solární a větrné energie. Nepopírám klimatickou změnu, ale zároveň si vážně autor neuvědomuje, že se sice teď zcela správně snažíme zbavit závislosti na Rusku, ale zároveň i kvůli Vojtěchu Peckovi měníme ruskou závislost za tu čínskou? Znovu opakuji, nepopírám klimatickou změnu, ale pořád nechápu, proč bychom se měli po vzoru Lenina oběsit na čínském komunistickém provazu.
S pozdravem
K. F.
_____________________________________________________________________
Vážený pane,
knihu Vojtěcha Pecky Továrna na lži pro rozhlasovou četbu připravila Alena Blažejovská, proto jsem se obrátil na ni jako na dramaturgyni, která text dobře zná. Sdělila mi, že tato publikace a obecněji téma, které zpracovává, je součástí autorova doktorského studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. To ostatně v úvodu knihy (i rozhlasové četby) uvádí. Autor studuje doktorský program FSS D-S_ Sociologie, jeho výzkumné zaměření zní: Socializace uhlí a karbonizace společnosti: Rozšířená případová studie toku uhlí napříč českou společností optikou teorií nového materialismu. V jeho případě se tedy nejedná primárně o publicistiku, která může z povahy žánru mít subjektivní východiska i závěry, ale o srozumitelně podaný výstup z odborného výzkumu. Proto neužívá odborný funkční styl, ale styl publicistický, což ale nesnižuje jeho odbornou hodnotu. Kniha byla nominována na cenu Magnesia Litera 2024.
Téma je samozřejmě živé, jeho výzkum i poznání se stále vyvíjí a je součástí průběžné odborné i veřejné debaty v české společnosti i na celém světě. Český rozhlas výběr z knihy odvysílal jako součást této debaty. Samozřejmě se stejně jako v jiných případech s autorovými myšlenkami neztotožňuje, ale to platí obecně o každém textu, který publikuje. Úkolem veřejnoprávního rozhlasu je prezentovat názory na důležité politické a společenské otázky v co nejširším spektru. Stanice Český rozhlas Plus se tématu věnuje také v jiných svých pořadech – zejména publicistických - , a proto případné dílčí korekce či oponentní názory je nutno hledat v kontextu celého vysílání Českého rozhlasu.
Co se posilování naší závislosti na Číně, kterou zmiňujete, bohužel nevím, co máte na mysli. Pokud jde o to, že Čína vyrábí elektromobily – a Pecka je proti fosilnímu průmyslu –, tak je to hodně zjednodušené propojování. Pokud by totiž byl u našich spotřebitelů větší zájem o elektromobilitu, vyráběla by například i Škoda více elektromobilů než v současnosti, jak nedávno zaznělo na ČRo Plus. Tedy odklon od klasických aut ještě nemusí nutně znamenat závislost na Číně.
Ke knize Michala Macháčka Gustáv Husák si dovolím připomenout snad jen její ocenění mj. Cenou Josefa Hlávky. Nejedná se o účelovou glorifikaci této historické postavy, ale o seriózní monografii. Z toho důvodu ji vydal ve zvukové podobě Radioservis. To, že slovenská společnost má vlastní historické vědomí neodvozené od historického vědomí české společnosti, je fakt, který se projevuje již například v rozdílné koncepcí státních svátků apod. V této věci by bylo zapotřebí důkladnějšího zkoumání, aby bylo možno vyslovit závěr, že Macháčkova monografie si na Slovensku získala popularitu až po nástupu Ficovy vlády.
S pozdravem
Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu