Tvoření budoucího času v češtině

Problém je ve správném tvoření tvarů budoucího času. Čeština tvoří tvary vyjadřující budoucí čas v zásadě dvěma způsoby a o způsobu tvoření rozhoduje slovesný vid, tedy skutečnost, zda je sloveso dokonavé či nedokonavé. V češtině se dost významně uplatňuje vázanost významu slovesného času na význam slovesného vidu.

Nedokonavá slovesa vyjadřují budoucí čas složeným tvarem obsahujícím jednak tvar pomocného slovesa být ve formě budu a jednak infinitiv plnovýznamového slovesa: psát – budu psát, dělat – budu dělat.

Slovesa dokonavá naopak aktuální přítomnost vyjádřit nemohou, soustřeďují se na jeden moment děje – obvykle na začátek nebo konec.
Budoucnost proto dokonavé sloveso vyjadřuje většinou tvarem přítomného času, tedy tvarem jednoduchým: napsat – napíšu, udělat – udělám.

Samozřejmě existuje výjimka. Nedokonavá slovesa pohybu, např. jet, běžet, letět nebo jít a některá další slovesa, slovesa trvání nebo změny stavu, např. růst, kvést tvoří jednoduché tvary budoucího času odvozené od tvaru oznamovacího způsobu v přítomném čase pomocí předpony po-: např. jet – jedu – pojedu, běžet – běžím – poběžím, letět – letím – poletím, růst – poroste, kvést – pokvete.

Ještě se zastavme u slovesa jít, jehož budoucí čas má podobu půjdu. I v tomto případě jde o tvoření budoucího času pomocí předpony po-, která však byla vývojovou hláskovou změnou obměněna na pů-. Původně ve staročešině pójdu, pak puojdu a půjdu.

Podstatou tvoření tvarů budoucího času u této skupiny sloves je fakt, že se jedná o slovesa nedokonavá, která budoucnost vyjadřují jednoduchým tvarem. Zároveň ale můžeme jako u jiných nedokonavých sloves tvořit tvary složené sloužící k vyjádření budoucnosti – poletím i budu letět, ponese i bude nést, pokvetou i budou kvést. Slovesa jít a jet tvoří pouze tvar jednoduché – pojedu, půjdu.

Vraťme se teď k tvarům budeme se zúčastnit nebo budeme se soustředit.
Zúčastnit se i soustředit se jsou slovesa vidu dokonavého, vyjadřují jednorázový děj, nejde o slovesa pohybu nebo změny stavu, proto vyjadřují budoucnost pomocí jednoduchého tvaru slovesa, pro vyjádření budoucnosti se užije tvar přítomného času – náležitě jsou tvořeny pouze tyto tvary budoucího času: zúčastníme se něčeho a soustředíme se na něco. Tvary budeme se soustředit a budeme se zúčastnit musíme odmítnout jako nenáležité.

Kromě této neřesti používá řada vašich redaktorů místo dvěma „dvěmi“, což od nich přejímá i řada politiků.

Musím konstatovat, že Český rozhlas moc nedbá o čistotu našeho jazyka.

Byl bych rád, kdybyste z titulu své funkce zařídil, aby si všichni v rozhlase přečetli úvodní stať mé připomínky.

Děkuji M. Podhola

Vážený pane Podholo,

děkuji Vám za dopis, v němž podáváte podrobný výklad tvoření tvarů budoucího času. Jako redaktor desítek knižních titulů a dlouholetý šéfredaktor Týdeníku Rozhlas jsem na správné tvary budoucího času velmi citlivý a pronikání složených tvarů typu "budeme se soustředit" jsem vždy jednoznačně odmítal a nahrazoval příslušnými správnými tvary. Stejně jako Vy si kladu otázku po příčině stále častějšího objevování těchto tvarů. Je to germanismus, anebo typologická shoda – připodobnění tvarů dokonavých sloves tvarům sloves nedokonavých? Je to zajímavý impuls, jímž by se mohl zabývat některý z autorů jazykového koutku. Rád Váš dopis předám příslušným dramaturgům Dvojky Českého rozhlasu.

Zároveň Váš dopis postoupím oddělení vzdělávání, které má na starost péči o jazykovou kulturu rozhlasových pracovníků formou školení a dalších aktivit. Pokusíme se ve spolupráci s tímto oddělením zvolit vhodnou formu, jíž bychom Vaši aktuální připomínku sdělili těm, jichž se bezprostředně týká.

Rád bych připomněl, že nesprávné užívání tvarů budoucího času je zatím "výsadou" mluvčích, kteří přicházejí do Českého rozhlasu jako hosté, tedy nikoli samotných rozhlasových pracovníků. Ovšem to neznamená, že by se jim v této věci nemělo dostat potřebných informací.

S díky za zajímavý podnět a s přáním pěkného léta

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu