Vhodnost pojmu „atentát“

Vážený pane Pokorný,

dovoluji si obrátit se na vás jako na ombudsmana Českého rozhlasu s následující prosbou. Velice často, tedy vlastně téměř výlučně, označují média, bohužel včetně Českého rozhlasu, operaci vedoucí k likvidaci Heydricha jako atentát.

Atentát je ale přeci zločinecký akt a jeho osnovatelé jsou zločinci. Likvidace Heydricha pak byla vojenskou operací, která se ve válečném stavu používá, jejímž cílem je usmrcení nepřítele a pokud je mi známo, je zakotvena i ve válečném právu. Nevím, jaký je přesný název uvedené operace, ale vím, že atentát je špatně a velice mě mrzí, že nesprávným označením vlastně děláme mimo jiné i z těch kluků, kteří položili život za naši svobodu, zločince.

Slovo má ohromnou moc a je hlavním, a v podstatě jediným nástrojem rozhlasu, tedy vyjma hudby. Považuji pak za známku kompetence a profesionality, pokud „řemeslník“ používá správné nástroje. Naopak, použitím nevhodného nástroje může poničit veliké dílo.

Chci vás proto požádat, abyste vahou svého úřadu a postavení napravil uvedený stav, alespoň v rámci vaší působnosti.

S pozdravem

M. R.

_______________________________________________________________________

Vážený pane,

děkuji Vám za kritický komentář jazykového jevu. Tomuto tématu jsem se na základě několika upozornění posluchačů již věnoval. V předešlých případech nešlo o samotné slovo atentát, ale o slovní spojení „spáchat atentát“, které může být podle názoru pisatelů vnímáno jako negativní hodnocení. Navrhoval jsem vazbu „provést atentát“. Šéfredaktorka Zpravodajství ČRo má na věc jiný názor, opírající se o Slovník spisovného jazyka českého. Ten vnímá vazbu „spáchat atentát“ jako neutrální, přičemž „atentát“ vysvětluje jako „vražedný útok na vedoucí osobnosti z příčin politických“. Slovní spojení „atentát na Heydricha“ je podle mého názoru natolik vžité, že jeho nahrazení („zabití Heydricha, útok na Heydricha“) pokládám za nepravděpodobné.

Samotný pojem „atentát“ má tedy jasně stanovený význam a neutrální hodnotové zabarvení. Podle výkladu, který převažuje, se dá říci, že někdo chtěl spáchat atentát na královnu Alžbětu (záporné hodnocení) stejně tak jako na vůdce teroristů (kladné hodnocení). V tomto výkladu nezáleží na tom, zda je cíl atentátu přijímán jako pozitivní, či negativní osoba. Editorům, zpravodajům apod. by rozhodování o tom, kdy mají užít jaký pojem, komplikovalo práci. Měl by se útok dronu tajných služeb spřátelené země na generála jiné země na suverénním území třetí země nazvat atentátem, vojenskou operací, zabitím? K hodnocení bychom museli mít zdroje, které vždy nejsou k dispozici. I z těchto praktických důvodů se užívají pojmy, kterým většina veřejnosti rozumí a nepřikládá jim apriorně negativní nebo pozitivní význam.

Nicméně na druhou stranu zřejmé, že řada slovních spojení s sebou může nést subjektivní emotivní vazby. Většinou jsou záležitostí osobního jazykového citu, ale pokud by měly široké veřejnosti znejasňovat význam sdělení, bylo by nutné zabývat se jimi. Nemyslím si, že je to tento případ, ale je mou povinností seznámit s Vaším dopisem i se svým stanoviskem příslušné pracovníky Zpravodajství Českého rozhlasu i Oddělení vzdělávání ČRo.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu