Výběr hostů do publicistických pořadů

Vážený pane Pokorný,

dovolte mi, abych se na Vás obrátil s dotazem, jak jsou připravované jednotlivé pořady.
Jsem dlouholetý posluchač Českého rozhlasu Dvojky a pravidelně poslouchám ráno v 8:30 pořad Jak to vidí.

Dnes ráno jsem poslouchal paní docentku Ilonu Švihlíkovou a reagoval jsem na to tímto e-mailem:

Dobrý den, jsem pravidelný posluchač Vašeho pořadu. Dnes jsem poslouchal paní docentku Švihlíkovou a nechápu, jak může být vysokoškolským učitelem, když neumí mluvit. Nemám nic proti obsahu jejího vyjádření, ale způsob, jak mluví v rozhlase, ukazuje, že nezvládla základní rétoriku. Ptám se, nemáte v Praze ekonoma, který umí normálně mluvit?

Již asi před rokem jsem redakci upozornil na pořady, ve kterých vystupuje paní docentka Švihlíková, že mluví tak rychle, že není možné textu porozumět, že nedělá v textu pauzy apod.

Děkuji za pochopení a věřím, že se toto nedorozumění vysvětlí.

S pozdravem

Miloš Bílý

Vážený pane Bílý,

děkuji Vám za kritickou připomínku k mluvenému projevu hosta pořadu Jak to vidí... Dovolte mi úvodem, abych jednoznačně podpořil Vaše přesvědčení, že Český rozhlas má působit na veřejnost jako vzor kultury mluveného projevu. To se týká v první řadě interpretů uměleckých textů a hlasatelů, v menší míře moderátorů.

Hosté zvaní k mikrofonu patří podle mého názoru do jiného okruhu osob. Tady jde primárně o obsah jejich sdělení – to je důvod, proč má o ně Český rozhlas zájem. Ovšem i v tom případě by bylo namístě dbát na takový výběr hostů, kteří plní alespoň základní nároky na úroveň jejich projevu.

Zde se ocitáme u kořene problému, který zmiňujete. Dramaturg pořadu Jak to vidí… má za úkol zajistit ekonoma, který je schopen vysvětlit danou problematiku srozumitelně, strukturovaně, stručně, zajímavě (tyto kompetence většinou mají právě vysokoškolští učitelé), je ochoten vystupovat na veřejnosti v publicistickém typu pořadu (což řada odborníků zásadně odmítá), je ochoten přicházet k mikrofonu pravidelně, odpovídat na položené otázky, aniž by si prosazoval vlastní agendu. A k tomu všemu by měl mít kultivovaný mluvní projev.

Kombinace všech těchto požadavků je často nesplnitelná, proto se musí v některých oblastech z těch nejvyšších nároků poněkud ustupovat. Nechtěl bych toto své vysvětlení jakkoli personifikovat, týká se řady odborníků, kteří jsou zváni k rozhlasovému mikrofonu. Rád bych Vás pouze upozornil na faktory, které hrají roli při výběru osobností do pořadu Jak to vidí…

Jsem přesvědčen, že jak Zita Senková, tak vedení stanice mají maximální zájem na co nejvyšší kvalitě všech aspektů, které jsem zmínil. Pořad prochází neustálou personální obměnou, která je motivována právě výše uvedenými důvody.

Mohu Vám slíbit, že Vaši připomínku s paní Zitou Senkovou proberu.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu