Výběr hudby na Radiožurnálu

21. leden 2020

Celoplošné stanice si pravidelně dvakrát ročně nechávají otestovat velké množství nových písní a zjišťují, jestli se posluchačům líbí.

Dobrý den,

šlo by udělat něco s katastrofálním složení hudby v Českém rozhlase Radiožurnál? Jsem 3,5 roku v jedné konstrukční kanceláři, kde kolegy zajímá zpravodajství a krom toho jiné rádio zde naladit nejde. 3,5 roku poslouchám každý den ty samé písničky – proboha, to je vymývání mozku. Každý den min. 2x Chinaski, proč? Proč tak podprůměrný kapela s převážně pesimistickými texty je hraná 2x denně? Proč nemáte i někoho, kdo rozumí hudbě a nepustíte něco veselého, když už mezi tím máte jen samé špatné zprávy? Poslední dobrá zpráva, co jsem slyšel, byla o úspěšné léčbě rakoviny (takové veselé téma, ale aspoň dobrá zpráva). Prosím, něco s tou muzikou už dělejte a nesnažte se vymlouvat na nějaké "aby se to líbilo všem". Ono by se jim totiž třeba i líbilo něco jiného, ale nemají to odkud znát, když jim hraje jen toto hudebně mrtvé rádio. Prosím, nenechávejte nás trpět tento kolovrátek a vezměte si tam člověka na hudbu.

S přáním dobré hudby

P. V.

______________________________________________________________________

Vážený pane,

děkuji Vám za kritickou připomínku. Žádná rozhlasová stanice, ani veřejnoprávní, ani soukromá, nehraje pro všechny posluchače a jejím cílem nemůže být, aby se líbila všem. Každá stanice má svou cílovou posluchačskou skupinu. Pro představu – Dvojku ČRo poslouchají spíše ženy středního a vyššího věku, Radiožurnál spíše muži nižšího středního věku, regionální stanice mají své posluchače spíše mezi posluchači ve věku nad 50 let, své jasně definované cílové skupiny mají Rádio Junior, Radio Wave, Vltava, D-Dur, Jazz a další stanice Českého rozhlasu. Ve svém celku pokrývají prakticky celou českou populaci. Není ale v možnostech žádné z nich uspokojit všechny a to platí i pro Radiožurnál. Ten, stejně jako další celoplošné stanice, si pravidelně dvakrát ročně nechává otestovat velké množství nových titulů i písní, které hraje, u svých posluchačů, a zjišťuje, jestli se jim jednotlivé písničky líbí, jestli by je spíše vyřadili, jestli se jim líbí nové tituly, nebo spíše ty starší, a podobně. Písničky, které těmito testy projdou, se pak nasazují do vysílání prostřednictvím tzv. selektoru. To je zařízení, které dbá na to, aby se písničky ve vysílání neopakovaly, a na řadu dalších kritérií (cizí – české písně, zastoupení jednotlivých interpretů apod.). To, které žánry a interprety na Radiožurnálu slýcháte, tedy určují sami posluchači. Například starší písničky Radiožurnál příliš nehraje (nebo v omezené míře), ale zároveň je pravda, že je často hrají například Dvojka a regionální stanice. Důvod jsem uvedl výše. Je jím zacílení jednotlivých stanic na určité skupiny posluchačů. Právě proto například regionální stanice Českého rozhlasu hrají zhruba ze tří čtvrtin českou produkci, Dvojka více než polovinu české produkce a na Radiožurnálu tvoří většinu (zhruba 80 %) zahraniční hudba.

Jak jsem uvedl, selektor brání tomu, aby se stejná písnička opakovala častěji než po několika dnech. Je ovšem možné, že dvě různé písně jednoho interpreta se během jednoho dne mohou ve vysílání objevit. To bude i případ skupiny Chinaski, kterou nemáte v oblibě, ale platí, co jsem uvedl výše – kdyby se nelíbila většině posluchačů, ve vysílání by se neudržela. V každém případě předávám Váš dopis hudebnímu dramaturgovi Radiožurnálu Petru Královi s doporučením, aby mu věnoval pozornost. Pro informaci Vám zasílám v příloze rozhovor s Petrem Králem o hudební dramaturgii Radiožurnálu. Není zcela aktuální, ale ty podstatné věci se nezměnily.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu

Spustit audio