Zdeněk Zajíček

Jako Bechyňský kraj se označovala východní část jižních Čech, která až do poloviny 18. století tvořila oficiální správní celek. Západní část byla nazývána Prácheňskem.

Vztah mezi řeholníky z augustiniánského kláštera v Třeboni a zámeckými úředníky Jana Adolfa ze Schwarzenbergu měl ve druhé polovině 17. století k dokonalosti daleko.

Není tolik známých jmen českých vesnic jako těch, které mají ve svém názvu Lhota. První zmínka o Lhotě pochází z konce 12. století. Nazývala se tak dnešní obec Svatý Jiří.

V Novohradských horách najdeme nespočet různých skalních útvarů, mnohdy bizarních. Jeden z nejvýraznějších se tradičně, už minimálně sto let, nazývá Napoleonova hlava.

Z Masarykova náměstí se stal Adolf Hitler Platz. Třída dr. Beneše byla přejmenována na Konrad Henlein Strasse, Wilsonovo náměstí na Hermann Göring Platz...

Jihočeský kraj se může chlubit památkami z různých historických etap. Mezi ty nejstarší patří hradiště a mohylová pohřebiště. A právě mohylami je region doslova posetý.

Záznamy z rozhlasového archivu, které jsou sice většinou desítky let staré, ale nezestárly ani po technické, ani po obsahové stránce. Zajímavé ohlédnutí přináší Vltavín.

Zaměřme pozornost na dvojice jihočeských obcí, jejichž názvy se odlišují pouze tím, že jeden je zdrobnělinou toho druhého. Ne vždy se tato sídla nacházejí vedle sebe.

Při pohledu z letadla či na mapu vidíme, že jihočeské vesnice mívají náves a domy jsou často rozloženy v řadách podél cesty. Jedna osada však připomíná dřevorubeckou pilu.

Zní to zvláštně, že by se ze svatostánku mohla stát továrna. Ale stala. Ve Zlaté Koruně. Kostel svaté Markéty ze 14. století přestal roku 1785 sloužit svému účelu.