Alena Rokosová
Narodila se a vyrostla v Praze, kde prožila většinu dosavadního života. Studia humanitní vzdělanosti na Univerzitě Karlově v Praze ji mimo jiné přivedla k psaní o fakultním dění a následně do redakce regionálního zpravodajství MF DNES, kde strávila pět let. Věnovala se politice, školství, zdravotnictví i kulturnímu dění.
Vystudovala obor Orální historie – soudobé dějiny a magisterské studium ukončila v roce 2014 diplomovou prací nazvanou Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989.
V roce 2013 dostala nabídku přejít z tištěného deníku do zpravodajství Českého rozhlasu a v rozhlasové práci se našla. Od zpravodajství si pak dala více než dvouletou pauzu, když se přestěhovala do anglického Bristolu. Po návratu do Česka v roce 2017 nastoupila jako redaktorka kulturní publicistiky na stanici Vltava. Ve vysílání můžete slyšet její reportáže, rozhovory nebo reportážní série. Věnuje se především architektuře a designu, ale baví ji objevovat pražská zákoutí, neobvyklá místa a příběhy lidí, kteří je utvářejí.
Její velkou vášní je divadlo. V její knihovně najdete všechno, co kdy česky vyšlo od Milana Kundery i současnou českou prózu.
Všechny články
-
Občas jsou to nervy, ale perfektně se doplňujeme. Říkají sestry, které navrhly novou sportovní halu
Sportovní halu Josefa Kaluhy v Brandýse n. L.–St. Boleslavi, otevřenou po čtyřech letech příprav, zpřístupní 5. října architektky Klára Urie a Blanka Maco.
-
Kontrast kruhu a paneláků. Komunitní centrum Matky Terezy je symbolem jednoty a propojování lidí
Komunitní centrum Matky Terezy na pražském Chodově, dílo architektky Vítězslavy Rothbauerové, otevře své prostory v rámci Dne architektury 5. října.
-
Architektura rodu ženského. Po stopách jediné architektky, která navrhla dva domy v Osadě Baba
Architektka Hana Kučerová-Záveská, která se prosadila při výstavbě pražské Osady Baba a navrhla zde největší vilu, je součástí letošního Dne architektury.
-
Provizorní domky bez vody a kanalizace. Jak se žilo v nouzových koloniích první republiky?
I Praha měla své chudinské kolonie. Některé z nich se dochovaly dodnes, většina ale zanikla v 60. a 70. letech. Mapuje je projekt Davida Platila nazvaný Bahno Prahy.
-
Honosné letní vily, malé chaty i trampské osady. Kam Pražané utíkali před ruchem velkoměsta?
V seriálu Mozaiky se vypravíme do Klánovic, Všenor, Senohrab, Pikovic a Božkova u Mnichovic.
-
Vodičkova ulice z ptačí perspektivy. Palác EGAP láká na páternoster i nevšední výhledy
Koncem 90. let zrekonstruovaný objekt láká nejen dochovaným interiérem, ale také funkčním páternosterem a výhledy z balkonu nad Vodičkovou ulicí nebo střešní terasou.
-
Lokomotivní depo Masarykova nádraží z roku 1845 je jedním z lákadel festivalu Open House Praha
Největší klasicistní průmyslová stavba ve střední Evropě se o víkendu v rámci festivalu Open House Praha otevře veřejnosti.
-
Rondokubistická Švehlova kolej slaví 100 let. Letos se poprvé otevře během Open House Praha
Jedenáctý ročník festivalu Open House Praha má letos motto: Dědictví minulosti, výzvy budoucnosti. I proto jsou na seznamu otevřených budov i historické studentské koleje.
-
Nejslavnější kostelecká továrna na keramiku ožila díky muzeu, galerii i nové dílně
Majitel Vondráčkovy továrny a velký kostelecký patriot Jan Novák v ní nejprve otevřel Nové muzeum keramiky a pokračuje proměnou objektu v kulturní a společenské centrum.
-
Zlatá ulice, pasáž TeTa, Keplerův průchod. Trasa projektu Mapamátky láká na méně známá zákoutí Prahy
Architektonická vycházka, ke které stačí jen mobil nebo vytištěný letáček. Projekt Mapamátky se prostřednictvím vycházkových tras snaží o popularizaci pražské architektury.
