Český rozhlas a životní prostředí

Vážený pane ombudsmane, 

píši Vám ohledně problematiky, která se týká používání přílišného množství papírů v rámci ČRo, především pak v rámci zpravodajství. Je smutné přes webový přenos vidět ve studiu zprávaře/zprávařku, který/á sedí před zapnutým monitorem a přitom v ruce drží několik papírů se zprávami. Jsou výjimky, kde toto pochopili, jako třeba ČRo Pardubice, a používají monitory, když už je tam mají. Dalším problémem je, že ve většině studií svítí tyto monitory i přes noc, kdy se vysílání neúčastní moderátor, což je třeba i 10 hodin (19:00–5:00) nebo se ve dne, za ostrého slunce, svítí ve vnitřních prostorách umělým osvětlením, často ještě nehospodárným. Na toto jsem některá studia upozornil, bohužel situaci neřešili.

V dalším kroku by bylo dobré zapojit umělou inteligenci a pomocí ní zprávaře postupně zcela nahradit (moderátory ne, to je něco zcela jiného). Přiznejme si fakta – řada zprávařů ČRo nemá příjemný hlas, mají problémy s intonací na konci věty, přeříkávají se, občas zadrmolí, čtou příliš rychle nebo pomalu a tak dále.

Pokud by se tedy stalo, že se ve vládě nepodaří zajistit zvýšení koncesionářského poplatku pro Český rozhlas a mělo by dojít třeba i na diskutované snižování počtu stanic, měl byste se zaměřit na

1) výměnu osvětlení za LED technologii v rámci celé skupiny ČRo,

2) instalaci senzorů denního světla pro automatickou regulaci intenzity osvětlení vnitřních prostor,

3) nulovou toleranci používání papírů pro zprávaře a nahrazení papírů monitory,

4) nahrazení části pracovníků umělou inteligencí.

Milý pane Pokorný, Český rozhlas má ještě řadu rezerv pro úspory a inovace. Věřím, že mé poukázání na některé z nich neberete špatně. Rozhlas je mou srdeční záležitostí a záleží mi na tom, aby se podniku dařilo co nejlépe a nebylo nutné v příštím roce přistoupit k redukci vysílání.

S přátelským pozdravem

L. H.

______________________________________________________________________

Vážený pane,

děkuji Vám za zajímavý podnět. Jsem s Vámi zajedno v přesvědčení, že Český rozhlas by měl jít příkladem i v takových oblastech společenské odpovědnosti, jež bezprostředně nesouvisejí s jeho posláním média veřejné služby. Dovolím si nejprve ocitovat část z textu, který připravila vedoucí Oddělení strategického rozvoje Martina Poliaková jako garant projektu snižování ekologické stopy jako důsledku činnosti Českého rozhlasu.

„V roce 2022 se Český rozhlas ve Strategii 27 pro digitální dobu zavázal k tomu, že bude systematicky podnikat takové kroky, aby byl jeho vlastní provoz environmentálně udržitelnější. To znamená nejen investovat do obnovy technologií a vybírat taková řešení, která spotřebují méně energie, nastavit šetrnější provoz a v celém řetězci snižovat emise skleníkových plynů, ale také se zaměřit na otázky komunikace environmetální udržitelnosti vůči veřejnosti a v neposlední řadě vyžadovat udržitelné hodnoty v celém svém výrobním řetězci.

Pro nastavení akčních plánů pro snížení environmentální náročnosti provozu si v roce 2022 a 2023 nechal Český rozhlas spočítat uhlíkovou stopu v souladu s požadavky mezinárodního standardu GHG Protokolu. Výsledky inventarizace za rok 2021 ukázaly, že emisím skleníkových plynů dominovala spotřeba elektrické energie na vysílačích, které si Český rozhlas pronajímá od Českých Radiokomunikací (42 %), spotřeba elektřiny (15 %) a zemního plynu na vytápění pracovišť (9 %). V souladu s doporučeními Závěrečné zprávy za rok 2021 se Český rozhlas pro následující roky zaměřil na snížení spotřeby nejvýznamnějších složek uhlíkové stopy společnosti, souvisejících s nákupem elektrické energie a provozem vysílačů.

Výsledky inventarizace využil management Českého rozhlasu pro nastavení cílů k větší environmentální udržitelnosti do dlouhodobých plánů rozvoje Českého rozhlasu a také pro Strategii 27 pro digitální dobu. Na konci roku 2022 ukončil vysílání na středních vlnách (AM), které bylo desetkrát energeticky náročnější na provoz než síť krátkých vln (FM). V distribuci naopak výrazně podpořil energeticky šetrnější digitální vysílání DAB+. Nastartoval také výměnu stávajícího elektrického osvětlení za moderní a mnohem úspornější LED osvětlení ve všech svých objektech a mimo jiné pokračoval i ve výměnách nejstarších klimatizačních a vzduchotechnických jednotek za modernější a úspornější s využitím rekuperace. 

Díky nastavení i sledování jednotlivých indikátorů, využití moderních systému měření a regulace a samotnou realizací výše zmíněných kroků se podařilo Českému rozhlasu meziročně  v období 2021 a 2022 snížit celkové emise t CO₂ o 20 %. K výraznému poklesu emisí t CO₂ o 34 % došlo v dodavatelském řetězci. Zavedení těchto opatření přineslo zároveň úsporu cca 10 % spotřebované elektrické energie oproti předchozím obdobím. Mezi další významné kroky, které již Český rozhlas v této oblasti realizuje nebo plánuje, patří především rozhodnutí pro léta 2023 a 2024 nakupovat elektrickou energii výhradně z obnovitelných a certifikovaných zdrojů a tím příznivě podpořit energetický mix České republiky. Ke každé MWh dostává Český rozhlas záruku původu, jedinečné číslo, které garantuje operátor trhu s energií v ČR. Neznamená to, že přímo energie odebíraná Českým rozhlasem je z obnovitelných zdrojů, ale díky tomuto kroku mají všichni obyvatelé v ČR vyšší poměr energie z obnovitelných zdrojů každý den.

Koncem 1. pololetí roku 2023 proběhla instalace spořičů vody na většinu sanitárního vybavení (umyvadlové baterie a sprchy) v komplexu budov ČRo Vinohradská. Předpokládaná úspora by se měla pohybovat okolo 50 % na vodném a stočném a energiích za ohřev teplé vody při každodenním používání bez ztráty komfortu.

Český rozhlas využívá a postupně rozšiřuje efektivní systémy automatizace budov, které hrají významnou roli v transformaci budov k jejich udržitelnějšímu provozu. Cílem je výkonný systém měření a regulace schopný optimálně regulovat všechny primární zdroje energie v budovách, řešení maximálně využívající synergií mezi jednotlivými technickými zařízeními, í umožňující vzdálený dohled odkudkoliv, zdravé vnitřní prostředí s optimální teplotou, osvětlením a kvalitou vzduchu. V přípravě je také využití fotovoltaiky v objektech Českého rozhlasu. Nespornou výhodou tohoto kroku bude energie využitelná přímo v energeticky náročném provozu.

Český rozhlas se jako veřejný zadavatel taktéž věnuje environmentálně odpovědnému zadávání veřejných zakázek. Kromě aktuální úpravy interních předpisů, kde vymezil oblasti nakupovaného zboží a služeb do budoucna povinně zohledňující environmetální dopad, byla tato kritéria již promítnuta i do řady realizovaných či probíhajících veřejných zakázek.

Kromě již výše zmíněného nákupu „zelené“ elektrické energie probíhat například soutěž na zajištění zaměstnanecké jídelny a provozu kavárny v atriu budovy B na pražských Vinohradech, v rámci které bude nově kladen důraz na recyklovatelné materiály u jednorázového nádobí, možnost používat omyvatelné vratné nádoby nebo rozšíření povinnosti třídění odpadů z gastroprovozu (bioodpady a oleje). Kladen je důraz také na používání ekologicky šetrných a biologicky odbouratelných mycích prostředků a na čisticí prostředky nezatěžující životní prostředí. Stejně tak se nabídka nápojů se do budoucna rozšíří o kávy a čaje splňující mezinárodní standardy fairtrade či s bio-certifikací.

V budoucnu bychom chtěli tato kritéria uplatňovat například i u služeb na zajištění úklidu budov Českého rozhlasu, při nákupu kancelářských a hygienických potřeb, při nákupu kancelářského papíru nebo v rámci zajištění propagačních předmětů.“

Tato zpráva bude v letošním roce aktualizována, ale myslím, že jsou v ní naznačeny trendy maximálního respektu k životnímu prostředí.

Co se týká používání papírů v Českém rozhlase, jednou z prvních iniciativ v rámci kroků k větší šetrnosti vůči životnímu prostředí bylo automatické nastavení tisku v tiskárnách na oboustranný tisk a černobílý tisk. Používán bude jen recyklovaný papír. Snížení tisku papíru v kterémkoli úseku včetně studií, o kterých píšete, je prioritou. Speciálně  ve studiu jde o to, že nesmí být za žádných okolností ohroženo vysílání. Papír je zde pojistkou pro případ poruchy monitoru nebo počítačového programu.

Postupně se zavádějí opatření, která sníží energetickou náročnost budov v majetku Českého rozhlasu. V letech 2022-2023 se v nich vyměnilo tam, kde to bylo možné, stávající osvětlení za LED, s tím souvisí instalace čidel přítomnosti na toaletách. Využívá se rekuperace z teplotně náročných provozů (chlazení a ohřev), byl nainstalován systém, díky němuž lze regulovat teplotu v jednotlivých budovách, ale stejně tak v jednotlivých v místnostech. V loňském roce ušetřil Český rozhlas díky úsporným opatřením ve spotřebě vody 50 % na vodném a stočném.

Umělá inteligence byla dominantním tématem nedávného zasedání managementu Českého rozhlasu. Nástroje AI umožňují rozhlasovým pracovníkům zrychlit některé procesy, veřejnoprávní rozhlas ale bude stále mezi AI a posluchače stavět kvalifikovaný dohled. AI již nyní plní řadu úkolů, s nahrazením moderátorů v živém vysílání se však prozatím podle mých informací nepočítá.

Pokud byste se chtěl seznámit se zásadami užívání umělé inteligence v činnosti Českého rozhlasu, doporučuji Vám tento odkaz:

https://informace.rozhlas.cz/pravidla-pro-uzivani-umele-inteligence-v-ceskem-rozhlasu-9169447

Vážím si toho, že na činnost Českého rozhlasu pohlížíte i z jiné perspektivy, než je jeho mediální činnost. Budu rád, když Vás mé informace přesvědčí o tom, že odpovědnost vůči životnímu prostředí není pro lidi v Českém rozhlase prázdným pojmem.

Se srdečným pozdravem

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu