David Hertl

Listopad a prosinec 1989 byly přelomové měsíce našich moderních dějin. Události nabraly na tempu po politickém pádu klíčových představitelů komunistické strany.

Nezapomenutelný surovec, sadista nebo rovnou „usmívající se ďábel“. Tak mluvili vězni komunistických lágrů na Jáchymovsku o veliteli tábora Rovnost.

Divadelní režisér Jiří Frejka patřil v roce 1925 k zakladatelům avantgardního Osvobozeného divadla, divadla Dada a nakonec roku 1929 i Moderního studia.

Zatímco jména tří tajemníků Jana Masaryka jsou známá, Mikuláš Mára pozornosti badatelů unikal. Tajemnické povinnosti vykonával pouze v době, kdy Masaryk pobýval v USA.

Jihovietnamský prezident Ngo Dinh Diem mohl uchránit část země před komunismem. Nepodařilo se mu to ani s masivní podporou USA. Počínal si jako diktátor a byl neoblíbený.

Byla svéráznou a netuctovou osobností, řekl o Petrušce Šustrové biskup Václav Malý a dodal, že se vším, co dělala, byl vždy spojen zájem o to, co se děje okolo.

Zažít by to chtěl asi málokdo: hrdina prvního a druhého odboje Josef Chvalovský musel v roce 1949 utéct z Československa. Na sbalení měl všeho všudy dvě hodiny.

Filmy režiséra Vojtěcha Jasného mají silný morální rozměr a výjimečnou vizualitu, důležitou roli v nich hrají barvy. Život Jasného byl dramatický.

Ruský politik Lev Trockij zemřel v srpnu 1940, a to v nuceném exilu v Mexiku. V roce 1917 byl druhým mužem revoluce. 

V polovině září 1938 poslal prezident Edvard Beneš tajně do Francie ministra Jaromíra Nečase, aby Francouzům tlumočil ochotu české strany odstoupit Německu část pohraničí.