David Hertl

Ulice zaplněné demonstranty, aktivní stávkové výbory v divadlech i na školách, vznikající Občanské fórum… Takový byl obrázek Československa po 17. listopadu 1989.

Československý rozhlas vysílal 25. února 1951 zvláštní program, věnovaný oslavám „Vítězného února“. Během dne ale rozhlas oznámil odhalení „protistátního spiknutí“.

Chtěli jsme svobodně mluvit a cestovat. Starosti ani radosti dneška jsme si neuměli představit: mobilní telefony, sociální sítě a obavy z toho, co přijde.

Zní to téměř ironicky, ale 7. listopadu 1986 zemřel v Paříži člověk, který měl s myšlenkami komunismu ty nejhorší zkušenosti: komunistický politik a diplomat Artur London.

V pátek 29. září 1989 si čtenáři Rudého práva mohli na první stránce prohlédnout obrázek nové stokorunové bankovky. Státní banka Československá ji vydala k 1. říjnu 1989.

Dlouhodobou nespokojenost obyvatel komunisty ovládané NDR, řešila řada z nich snahou vystěhovat se na západ do Spolkové republiky Německo. Legálně i nelegálně.

Historikové specializující se na druhou světovou válku s napětím očekávají 2. březen 2020. Ten den Vatikán zpřístupní archivní materiály z doby úřadování Pia XII.

Podzim 1989 byl nabitý událostmi. Jedna z nich proběhla téměř v utajení: ve čtvrtek 12. října 1989 přiletěl do Prahy bývalý americký prezident Richard Nixon. 

Před 70 lety, 12. října 1949, zažilo Národní divadlo zvláštní premiéru. Ve čtyřech dějstvích se na jevišti rozvíjela „hra o peci a lidech pětiletky“, jak stálo v podtitulu.

Desítky let zdánlivě neotřesitelné mocenské postavení československých komunistů v 80. letech minulého století postupně sláblo. Vlivem změn sílilo i opoziční hnutí...