David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Laurence Steinhardt. Velvyslanec, který prý měl proti komunistům udělat víc
„Československo nemuselo být ztraceno, kdyby tam byl někdo, kdo by pro to něco udělal,“ napsal v padesátých letech šéf americké zpravodajské služby CIA.
-
Charles Katek. „Tajný“ agent, kterého měla Státní bezpečnost pod kontrolou
„V Praze je nejvýchodnější centrála americké zpravodajské služby,“ zapsali si pracovníci Státní bezpečnosti už v roce 1945. Organizací, která jim působila bezesné n...
-
Josef Lesák. Studentský vůdce, kterému Beneš slíbil, že neustoupí
„Má příjemný hlas a mluví žertovným tónem,“ poznamenal si pracovník Státní bezpečnosti, vyslaný v září 1947 do hotelu Tichý v Praze na Žižkově, když poslouchal proj...
-
Valerian Alexandrovič Zorin, Stalinův soudruh v Praze
Jednou z důležitých osobností československých událostí v únoru 1948 byl sovětský náměstek ministra zahraničních věcí Valerian Zorin (1902–1986).
-
Jiří Slavíček – pařížský hlas legendární Svobodné Evropy
V 80. a 90. letech mohli posluchači Rádia Svobodná Evropa poslouchat nezaměnitelný hlas jeho pařížského zpravodaje, který se hlásil jako Adolf Bašta. Nezaměnitelnou...
-
TV tvář pražského jara má karikaturu v Majoru Zemanovi. Kdo byl Vladimír Tosek doopravdy?
Český televizní publicista Vladimír Tosek (1919 – 1987) patřil k významným osobnostem československého roku 1968.
-
Emil Hácha - V hodině dvanácté
Je ve smutném šestiletém období Protektorátu Čechy a Morava něco, co jednouše a výstižně charakterizuje osudy mnoha lidí? Ano – je to příběh prezidenta Emila Háchy....
-
Lina Heydrichová – žena, která nechtěla pochopit
Když v roce 1976 vyšly v Německu paměti vdovy po Reinhardu Heydrichovi, ozývaly se hlasy, že prodej knihy měl být zakázán. Roku 2012 se knížka dočkala českého překl...
-
Miloš Hájek – mluvčí Charty 77 a účastník slavné snídaně s...
Zase jeden „český“ osud, chtělo by se říci o životě historika Miloše Hájka. Dva roky před pádem komunistického režimu se podílel na samizdatovém vydání učebnice děj...
-
Adolf Eichmann – dirigent konečného řešení
„V životě bylo pro mě nejdůležitější poslouchat rozkazy,“ napsal Adolf Eichmann ve svých pamětech. Snažil se tím zbavit viny za smrt 6 miliónů Židů.