David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Rok 1988: Došel papír. Jak předsednictvo ÚV KSČ řešilo nedostatek toaletního papíru
Nedostatek určitého zboží byl v letech socialismu častý. Mohlo za to centrální plánování a malá ochota vedení národních podniků, aby se opravdu „podnikalo“.
-
Rok 1939: Na mojí pověsti nezáleží. Emil Hácha jede do Berlína
Je to jeden z nejvypjatějších okamžiků našich moderních dějin: prezident Emil Hácha odjíždí 14. 3. 1939 do Berlína, aby s Adolfem Hitlerem mluvil o budoucnosti republiky.
-
Rok 1970: Tankem oponu neprorazíš. Kuriózní pokus o útěk na Západ v obrněném vozidle vlastní výroby
Jeden z mnoha pokusů obyvatel Československa o překonání přísně střežené západní hranice a útěk do svobodného světa se odehrál brzy ráno 27. 5. 1970. Byl velmi netradiční.
-
Rok 1959: Ladislav Pařízek. Běloch, který objevil prameny Nigeru
Český cestovatel Ladislav Pařízek byl 21. května 1959 prvním bělochem, který spatřil skutečný pramen řeky Niger. Rodák z Českých Budějovic měl dobrodružství v krvi.
-
Rok 1988: Nerušit, prosím. Před Vánocemi 1988 se přestalo rušit vysílání Svobodné Evropy
Sedmdesát až devadesát milionů korun ročně vynakládalo Československo, ovládané komunistickou stranou, mezi lety 1951 až 1988 na rušení „štvavých“ rozhlasových stanic.
-
Rok 1923: Československo obsazuje éter
V pátek 18. května 1923 bylo u nás zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání. Československo se po Británii stalo druhou evropskou zemí, v níž rádio pravidelně vysílalo.
-
Rok 1978: Vladimír Remek letí do vesmíru, jako 87. člověk na světě
Byl vůbec prvním kosmonautem jiné než ruské nebo americké národnosti: Vladimír Remek. Jeho let byl dlouhou dobu prezentován jako příklad československo-sovětské spolupráce.
-
Rok 1968: Ota Šik vysvětluje lidem, jak je v socialismu draho
Jedním z méně známých okamžiků politického uvolnění roku 1968 bylo televizní vystoupení místopředsedy vlády Oty Šika.
-
Rok 1923: Smrt první dámy Charlotty. Bez ní bych si neujasnil smysl života, řekl o ní Masaryk
Kultivovaná a elegantní žena, která hodně ovlivnila svého manžela. Tak historikové popisují manželku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka Charlottu.
-
Rok 1977: Žena za pultem
Legendární normalizační seriál Žena za pultem, který napsal jeden z otců české televizní zábavy Jaroslav Dietl, se poprvé na obrazovkách objevil 10. prosince 1977.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 62
- 63
- 64
- 65
- 66
- …
- následující ›
- poslední »