David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Rok 1926: Novináři obžalovaní z vraždy. Jedním z vrahů Margity Vörösmartyové měl být i Jan Klepetář
Od února do června 1928 plnily stránky novin senzační zprávy o procesu. Před soudem stáli tři novináři obžalovaní z vraždy. Jedním z nich byl i spisovatel Jan Klepetář.
-
Rok 1948: Smrt velkého reportéra. Egon Erwin Kisch byl nejen reportér, ale i klaun nebo potápěč
„Reportér nemá tendence, nemá co ospravedlňovat a nemá stanoviska,“ bylo prý krédo novináře a spisovatele Egona Erwina Kische (1885-1948).
-
Rok 1966: Metro, nebo podpovrchová tramvaj? V podzemí měla vést jen část trati
Za normálních okolností by to byla jen nákladná dopravní stavba. V letech reálného socialismu se ale z metra stalo především politické téma. Mluvilo se o něm od roku 1898.
-
Rok 1988: Dvacet let poté. „Rušivé akce v Praze“ k výročí srpnové invaze
„Rušivé akce v Praze“ – tak psalo Rudé právo 22. srpna 1988 o demonstraci tisícovek obyvatel Československa, kteří si 21. srpna 1988 připomněli výročí okupace.
-
„Bratrská pomoc“ v roce 1968 a historická chvíle ústeckého rozhlasu
Přesně před 50 lety začala okupace Československa armádami Varšavské smlouvy. Pamětníci se shodují na jednom – byla to hvězdná chvíle Československého rozhlasu.
-
Rok 1990: Papež poprvé v Československu. Jeho návštěva byla pro věřící živým snem
Jaro 1990 bylo nabité událostmi. Je to doba dramatických změn a formování nové politické i ekonomické reality. Za těchto okolností přijíždí do Československa Jan Pavel II.
-
Rok 1949: První justiční vražda. Politický proces s generálem Heliodorem Píkou
Zinscenovaný soud s generálem Heliodorem Píkou patří s případem političky Milady Horákové k nejznámějším politickým procesům v komunistickém Československu.
-
Rok 1937: Budujme stát pro 40 milionů lidí. Návrat Jana Antonína Bati z cesty kolem světa
Jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů v letech první republiky, označený ale po druhé světové válce za zrádce národa. I takový byl život Jana Antonína Bati.
-
Rok 1945: Poslední projev Emanuela Moravce. Sebevražda symbolu české kolaborace s nacisty
Ve středu 29. dubna 1942 vysadilo spojenecké letadlo nad územím protektorátu výsadek Tin. Úkol, přidělený exilovou rozvědkou, byl jednoznačný: zabít Emanuela Moravce.
-
Rok 1964: Gratulace od tří prezidentů. Půlkulaté narozeniny Alice Masarykové
V květnu 1964 slavila 85. narozeniny dcera Tomáše Garrigua Masaryka Alice. Žila v emigraci v USA spolu s Čechoameričankou Marií Vokálkovou, která se o ni starala.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 60
- 61
- 62
- 63
- 64
- …
- následující ›
- poslední »