David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Rok 1988: Dvacet let poté. „Rušivé akce v Praze“ k výročí srpnové invaze
„Rušivé akce v Praze“ – tak psalo Rudé právo 22. srpna 1988 o demonstraci tisícovek obyvatel Československa, kteří si 21. srpna 1988 připomněli výročí okupace.
-
„Bratrská pomoc“ v roce 1968 a historická chvíle ústeckého rozhlasu
Přesně před 50 lety začala okupace Československa armádami Varšavské smlouvy. Pamětníci se shodují na jednom – byla to hvězdná chvíle Československého rozhlasu.
-
Rok 1990: Papež poprvé v Československu. Jeho návštěva byla pro věřící živým snem
Jaro 1990 bylo nabité událostmi. Je to doba dramatických změn a formování nové politické i ekonomické reality. Za těchto okolností přijíždí do Československa Jan Pavel II.
-
Rok 1949: První justiční vražda. Politický proces s generálem Heliodorem Píkou
Zinscenovaný soud s generálem Heliodorem Píkou patří s případem političky Milady Horákové k nejznámějším politickým procesům v komunistickém Československu.
-
Rok 1937: Budujme stát pro 40 milionů lidí. Návrat Jana Antonína Bati z cesty kolem světa
Jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů v letech první republiky, označený ale po druhé světové válce za zrádce národa. I takový byl život Jana Antonína Bati.
-
Rok 1945: Poslední projev Emanuela Moravce. Sebevražda symbolu české kolaborace s nacisty
Ve středu 29. dubna 1942 vysadilo spojenecké letadlo nad územím protektorátu výsadek Tin. Úkol, přidělený exilovou rozvědkou, byl jednoznačný: zabít Emanuela Moravce.
-
Rok 1964: Gratulace od tří prezidentů. Půlkulaté narozeniny Alice Masarykové
V květnu 1964 slavila 85. narozeniny dcera Tomáše Garrigua Masaryka Alice. Žila v emigraci v USA spolu s Čechoameričankou Marií Vokálkovou, která se o ni starala.
-
Rok 1947: Chtěli prý jen projít. Jak se banderovci pokoušeli probít na Západ
Jen málo příběhů vzbuzuje tolik emocí, jako pokus členů Ukrajinské povstalecké armády (UPA) probít se po konci druhé světové války z Ukrajiny na Západ.
-
Rok 1973: Kovaný marxista se mění v esoterika. „Bolševický čaroděj“ František Kahuda
Byl komunistickým ministrem školství na přelomu 50. a 60. let a mužem, který se v 70. a 80. letech pokoušel o vědecký výzkum psychoenergetiky.
-
Rok 1950: Pryč odtud! Jak se letci RAF dostali se třemi dopravními letadly na Západ
Ojedinělá akce tří československých pilotů z března 1950 vešla do dějin mezinárodní letecké dopravy. Přes bezpečnostní opatření se jim podařilo změnit směr letu 3 letadel.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 61
- 62
- 63
- 64
- 65
- …
- následující ›
- poslední »