David Hertl
Vede programové řady Archiv Plus a Portréty.
Davidu Hertlovi nikdo náročnou cestu k dnešnímu postu publicisty neklestil. Začínal jako okresní novinář v lounském týdeníku Svobodný hlas a později sedm dnů v týdnu pracoval jako externí redaktor pro zpravodajství ČRo v Ústí nad Labem.
Snažil se svou práci dělat co nejlépe, ale s přibývajícími lety ho trápilo, že zpravodajství, „umění dvaceti vteřin“ – na rozdíl od publicistiky – nikdy nepostihne všechny aspekty problémů, s nimiž se setkával. „V roce 1998 jsem s neskutečnou drzostí napsal mail Pavlu Pecháčkovi do Svobodné Evropy a nabídl své služby. Pozval mne do Prahy, kam jsem kvůli dopravní zácpě přijel o půl hodiny později, navíc v tričku a kraťasech… Myslím, že na mne musel být strašný pohled, když jsem k němu do kanceláře v Dykově ulici vcházel – ale nevyhodil mne a nabídl spolupráci na pořadu Hlasy a ohlasy. Pracoval jsem pak pro ně externě několik let.“
Mezitím spolupracoval s ústeckým rozhlasem. „Byl jsem u všeho důležitého – místní politika, kultura, ekonomika, sport… Čtyřicet metrů nad zemí, když klempíři objevili v báni žatecké radnice historické písemnosti – i pod zemí, když se po létech podařilo zpřístupnit podzemí v Jirkově.“ V roce 2006 mu byla po třinácti letech externí spolupráce s ústeckým studiem nabídnuta pracovní smlouva a v roce 2008 začala i jeho spolupráce s ČRo 6, kde oslovil Jana Sedmidubského. „To už jsem pravidelně poslouchal pořad Portréty, který se mi líbil a říkal jsem si – tohle kdybych mohl někdy dělat! To jsem netušil, že za pět let budu s Janem Sedmidubským sedět v kanceláři a o pořadu Portréty se budeme bavit v podstatě každý den!“
Od ledna 2013 je členem Tvůrčí skupiny Dokument a publicistika Českého rozhlasu a podílí se na přípravě pořadů Portréty, Archiv Plus, Téma Plus a Příběhy 20. století. „Snažím se nabídnout posluchači pocit, že nemám patent na pravdu; chci, aby lidé nad věcmi přemýšleli se mnou. Byl bych rád, kdyby se posluchači o věcech a událostech dozvídali víc, než jen že se staly. Snažím se oslovit ty, kteří jsou schopni přemýšlení, reflexe a sebereflexe. Tato část veřejnosti má právo, aby nebyla ubíjena jen posledními novinkami hitparád v kombinaci s reklamami na šampony a jogurty.“
Všechny články
-
Rok 1964: Motor dáme dozadu. Škoda 1000 MB a její převratné novinky
V poválečné historii výroby automobilů Škoda v Mladé Boleslavi se dlouho udržovala klasická koncepce vozidel s motorem vpředu a pohonem zadních kol...
-
Rok 1984: O Seifertovi jen stroze. Československá média odbyla udělení Nobelovy ceny pár větami
Dne 11. října 1984 byla ve Stockholmu udělena Nobelova cena za literaturu českému básníku Jaroslavu Seifertovi (1901-1986). Pražský režim reagoval s chladnou zdvořilostí.
-
Rok 1970: Poučili jsme se… Dokument, který potvrdil nástup normalizace
Dne 10. 12. 1970 schválilo plenární zasedání ÚV KSČ dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který potvrdil kurs „normalizace“.
-
Rok 1975: Kostel jede! Jak mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie ujel před zkázou
Když počátkem 60. let padlo rozhodnutí těžit uhlí pod severočeským Mostem, vypadalo to, že s městem vezme za své i kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten nakonec osudu unikl.
-
Rok 1934: Tatra představuje revoluční model „77“
„Československá automobilka Tatra se vždy vyznačovala avantgardními konstrukcemi,“ napsal časopis Engineering v roce 1925. Zbývalo 9 let do okamžiku, kdy předvede model 77.
-
Rok 1941: Chlebíčková aféra. Stály otrávené chlebíčky život premiéra Eliáše?
Značná část Evropy byla okupována nacistickým Německem, daleko na východě rozpoutali nacisté válku proti SSSR – a předsedou protektorátní vlády byl bývalý legionář Eliáš.
-
Rok 1956: Smlčí-li spisovatel pravdu, lže. Odvážný projev Jaroslava Seiferta, který vešel do dějin
Byla to jedna z klíčových událostí roku 1956 – koncem dubna se sešel II. sjezd Svazu československých spisovatelů. KSČ očekávala hladký průběh, jenže to byl špatný odhad.
-
Rok 1920: Přenesení ostatků Gavrila Principa. Atentátníkovi šlo „jen“ o politickou demonstraci
Bosenskosrbskému studentovi a politickému aktivistovi Gavrilo Principovi (1894-1918) šlo „jen“ o zavraždění následníka rakousko-uherského trůnu a o politickou demonstraci.
-
Rok 1949: Číhošťský zázrak. Záhadný pohyb kříže a umučení faráře Josefa Toufara
V prosinci 1949 se v číhošťském kostele při mši údajně několikrát pohnul kříž na oltáři. Vládnoucí komunistický režim využil události k útoku na katolickou církev.
-
Rok 1951: Křehký básník Konstantin Biebl
Lyrický básník, představitel poetismu a surrealismu Konstantin Biebl (1898–1951) se nejvíc proslavil sbírkou S lodí, jež dováží čaj a kávu či sérií cestopisných fejetonů.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 61
- 62
- 63
- 64
- 65
- …
- následující ›
- poslední »