Co dělám v rozhlase:
Pečuji o papírové archivní bohatství Českého rozhlasu, to znamená, že například spravuji a pořádám archivní fondy osobností, které působily v Rozhlase od jeho vzniku, tedy za uplynulých více než sto let. Toto archivní bohatství také zpracovávám do různých rozhlasových pořadů. Dále zajišťuji rešerše a zodpovídám dotazy pro odbornou veřejnost.
V Rozhlase jsem začínal jako editor proudového vysílání na stanici Český rozhlas Plus. Zastával jsem také pozici dramaturga vědecké redakce. Pro stanici Český rozhlas Dvojka píšu již řadu let scénáře k rozhlasovým pořadům. U příležitosti stého výročí Českého rozhlasu jsem spoluorganizoval konferenci „Sto let rozhlasu, sto let zvuku“. Jsem editorem sborníku Svět rozhlasu.
Před rozhlasem:
Vystudoval jsem kulturní historii na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Mou specializací je historie 20. století se specializací na baltistiku. Jsem autorem, spoluautorem a editorem mnoha odborných publikací z oblasti moderních dějin. Měl jsem tu čest být několik let šéfredaktorem časopisu Přítomnost. V letech 2010-2016 jsem byl vedoucím oddělení novodobých českých dějin v Národním muzeu v Praze. Jsem proto autorem a spoluautorem několika velkých výstav v Národním muzeu a v Národním památníku na Vítkově. Práce editora Hospodářských novin mě přivedla do Českého rozhlasu.
Ve volném čase:
Čtu knihy, o kterých hovořím ve vysílání Českého rozhlasu Plus v rubrice Kniha dne, v pořadu Knížky Plus nebo na ně píšu recenze. K mým velkým koníčkům patří bojové sporty, dnes již po hříchu jen pasivně.
Všechny články
-
Mor. Vracel se v pravidelných intervalech. Lidé se s ním museli naučit žít
Podle kroniky Václava Hájka z Libočan propukla v Praze roku 1016 morová epidemie. Ta pravá „černá smrt“ však přišla zřejmě až o tři století později. A zůstala dlouho…
-
Homosexualita nebyla za socialismu trestná, spoléhalo se na lidové soudy. Nefungovaly, říká historik
Měli homosexuálové a lesby svobodu, jak tvrdí někteří vědci zkoumající minulost, nebo byli kvůli své odlišné sexuální orientaci perzekvováni? Odpovídá historik Jan Seidl.
-
Nacisté vstoupili do Pobaltí jako osvoboditelé, to je zkrátka role druhého okupanta, tvrdí historik
Historik Luboš Švec a sociální demograf Josef Miškovský připomenou, jak před 80 lety sovětská moc deportovala na Sibiř desetitisíce Lotyšů, Litevců a Estonců.
-
Zmizely pozitivní zmínky legionářů z učebnic, nahradili je Rudoarmějci, říká historik o 50. letech
V době občanské války v Rusku opanovali čeští legionáři ohromnou část Sibiře a pomohli ke vzniku a uznání první československé republiky. Domů se vrátili před sto lety.
-
Host: historik Vojtěch Kyncl
Od konce druhé světové války uplynulo už tři čtvrtě století. Jaký odkaz válka zanechala? Dá se vůbec hodnotit jako uzavřená kapitola lidských dějin? Moderuje Ivan Malý.
-
Učitel nesmí být majitelem historické pravdy, ale průvodcem žáků po historii, věří didaktik dějin
Jak učit o událostech, které se v různých zemích, nebo částech společnosti, vykládají různě. Jak vypadá výuka dějepisu na školách. Moderuje Ivan Malý
-
Technologický vývoj je dnes tak rychlý, že filozofie vlastně nestíhá, míní filozof Kroupa
Od pradávna je filozofie považována za vědu, která hledá pravé porozumění světu. Jaká jsou ale témata a směřování dnešní filozofie?
-
Hoaxy nejsou zajímavé, ale městské legendy mají svébytnou poetiku, říká autor Černé sanitky
Etnolog Petr Janeček vysvětlí, jak tyto fámy vznikají, kdo je šíří a zastaví se také u novodobého folklóru, tedy městských legend. Moderuje Ivan Malý.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3