Ivan Malý
Co dělám v rozhlase:
Pečuji o papírové archivní bohatství Českého rozhlasu, to znamená, že například spravuji a pořádám archivní fondy osobností, které působily v Rozhlase od jeho vzniku, tedy za uplynulých více než sto let. Toto archivní bohatství také zpracovávám do různých rozhlasových pořadů. Dále zajišťuji rešerše a zodpovídám dotazy pro odbornou veřejnost.
V Rozhlase jsem začínal jako editor proudového vysílání na stanici Český rozhlas Plus. Zastával jsem také pozici dramaturga vědecké redakce. Pro stanici Český rozhlas Dvojka píšu již řadu let scénáře k rozhlasovým pořadům. U příležitosti stého výročí Českého rozhlasu jsem spoluorganizoval konferenci „Sto let rozhlasu, sto let zvuku“. Jsem editorem sborníku Svět rozhlasu.
Před rozhlasem:
Vystudoval jsem kulturní historii na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Mou specializací je historie 20. století se specializací na baltistiku. Jsem autorem, spoluautorem a editorem mnoha odborných publikací z oblasti moderních dějin. Měl jsem tu čest být několik let šéfredaktorem časopisu Přítomnost. V letech 2010-2016 jsem byl vedoucím oddělení novodobých českých dějin v Národním muzeu v Praze. Jsem proto autorem a spoluautorem několika velkých výstav v Národním muzeu a v Národním památníku na Vítkově. Práce editora Hospodářských novin mě přivedla do Českého rozhlasu.
Ve volném čase:
Čtu knihy, o kterých hovořím ve vysílání Českého rozhlasu Plus v rubrice Kniha dne, v pořadu Knížky Plus nebo na ně píšu recenze. K mým velkým koníčkům patří bojové sporty, dnes již po hříchu jen pasivně.
Všechny články
-
100 let rozhlasu
Ivan Malý: Sto let rozhlasu, sto let zvuku – konference ukázala skrytý potenciál rozhlasové historie
U příležitosti sta let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v českých zemích hostily prostory Národního technického muzea v Praze odbornou konferenci.
-
100 let rozhlasu
Ivan Malý: Konference Média a Ukrajina – rozhovor s Josefem Pazderkou
Český rozhlas Plus uspořádal v červnu 2023 konferenci Média a Ukrajina. Společné hodnoty, společná odpovědnost. Více o ní řekl šéfredaktor Plusu Josef Pazderka.
-
Čarodějnický proces v Salemu. Sto padesát obviněných, desítky odsouzených, dvacet popravených
Čarodějnický proces v americkém Salemu byl jedním z mála případů inkvizičního stíhání čarodějnic v Americe. Svou brutalitou si nezadal s čarodějnickými procesy v Evropě.
-
Bartolomějská noc. V dějinách Francie je zapsána černým písmem. Zemřelo při ní až 3000 hugenotů
Během noční vigilie, římskokatolické oslavy svátku svatého Bartoloměje, začalo v Paříži vraždění špiček hugenotů v čele s admirálem Gaspardem de Coligny.
-
Povodně. Prahu trápily pravidelně a na čas měnily podobu města
Během husitských válek strhla velká povodeň v Praze pět pilířů Karlova mostu. Povodně trápily Prahu pravidelně a ty obzvláště silné na čas měnily podobu města.
-
Prezident Antonín Novotný. Proč byl jeho pád tak rychlý?
Jedna z událostí, která odstartovala změny Pražského jara, byla abdikace dlouhodobé tváře totalitního režimu prezidenta Antonína Novotného. Abdikoval 22. března 1968.
-
Detektor lži. Dá se zneužít či obelstít?
Obávaná pomůcka vyšetřovatelů na celém světě. K prvnímu úspěšnému využití v kriminalistice došlo v roce 1935. Detektor lži měří tlak, rychlost dechu a pocení kůže.
-
Johanka z Arku. Upálena jako kacířka. Později prohlášena za svatou
Johanka z Arku. V roce 1431 byla bojovnice proti anglické okupaci Francie v pouhých devatenácti letech upálena za kacířství. V roce 1920 byla prohlášena za svatou.
-
Bitva na Bílé hoře. Proč si tuto krátkou šarvátku stále připomínáme?
Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byla jen krátkou epizodou v průběhu stavovského povstání. Proč si tedy toto výročí stále připomínáme?
-
Divadlo J. K. Tyla. V době vzniku šlo o nejmodernější budovu v Plzni
Budova Divadla J. K. Tyla stojí v Plzni od roku 1902. Tehdy šlo o nejmodernější budovu ve městě. Divadlem prošla řada osobností jako Vojan, Budil nebo Miroslav Horníček.
