Ivan Malý
Co dělám v rozhlase:
Pečuji o papírové archivní bohatství Českého rozhlasu, to znamená, že například spravuji a pořádám archivní fondy osobností, které působily v Rozhlase od jeho vzniku, tedy za uplynulých více než sto let. Toto archivní bohatství také zpracovávám do různých rozhlasových pořadů. Dále zajišťuji rešerše a zodpovídám dotazy pro odbornou veřejnost.
V Rozhlase jsem začínal jako editor proudového vysílání na stanici Český rozhlas Plus. Zastával jsem také pozici dramaturga vědecké redakce. Pro stanici Český rozhlas Dvojka píšu již řadu let scénáře k rozhlasovým pořadům. U příležitosti stého výročí Českého rozhlasu jsem spoluorganizoval konferenci „Sto let rozhlasu, sto let zvuku“. Jsem editorem sborníku Svět rozhlasu.
Před rozhlasem:
Vystudoval jsem kulturní historii na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Mou specializací je historie 20. století se specializací na baltistiku. Jsem autorem, spoluautorem a editorem mnoha odborných publikací z oblasti moderních dějin. Měl jsem tu čest být několik let šéfredaktorem časopisu Přítomnost. V letech 2010-2016 jsem byl vedoucím oddělení novodobých českých dějin v Národním muzeu v Praze. Jsem proto autorem a spoluautorem několika velkých výstav v Národním muzeu a v Národním památníku na Vítkově. Práce editora Hospodářských novin mě přivedla do Českého rozhlasu.
Ve volném čase:
Čtu knihy, o kterých hovořím ve vysílání Českého rozhlasu Plus v rubrice Kniha dne, v pořadu Knížky Plus nebo na ně píšu recenze. K mým velkým koníčkům patří bojové sporty, dnes již po hříchu jen pasivně.
Všechny články
-
Prezident Antonín Novotný. Proč byl jeho pád tak rychlý?
Jedna z událostí, která odstartovala změny Pražského jara, byla abdikace dlouhodobé tváře totalitního režimu prezidenta Antonína Novotného. Abdikoval 22. března 1968.
-
Detektor lži. Dá se zneužít či obelstít?
Obávaná pomůcka vyšetřovatelů na celém světě. K prvnímu úspěšnému využití v kriminalistice došlo v roce 1935. Detektor lži měří tlak, rychlost dechu a pocení kůže.
-
Bitva na Bílé hoře. Proč si tuto krátkou šarvátku stále připomínáme?
Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byla jen krátkou epizodou v průběhu stavovského povstání. Proč si tedy toto výročí stále připomínáme?
-
Divadlo J. K. Tyla. V době vzniku šlo o nejmodernější budovu v Plzni
Budova Divadla J. K. Tyla stojí v Plzni od roku 1902. Tehdy šlo o nejmodernější budovu ve městě. Divadlem prošla řada osobností jako Vojan, Budil nebo Miroslav Horníček.
-
První ohňostroj. Završil korunovaci obrazu Černá Madona od sv. Tomáše
Slavnostní procesí a opulentní ohňostroj nad Brnem. Tak vypadala v roce 1736 korunovace obrazu Černá Madona od sv. Tomáše. Ikonickému obrazu je přisuzována zázračná moc.
-
Ústav s nádechem exotiky - o Orientálním ústavu Akademie věd České republiky
Už sto let sdružuje badatele, kteří zkoumají historii, kulturu i jazyky zemí severní Afriky a Asie. Host: orientalista Bronislav Ostřanský.
-
Mor. Vracel se v pravidelných intervalech. Lidé se s ním museli naučit žít
Podle kroniky Václava Hájka z Libočan propukla v Praze roku 1016 morová epidemie. Ta pravá „černá smrt“ však přišla zřejmě až o tři století později. A zůstala dlouho…
-
Homosexualita nebyla za socialismu trestná, spoléhalo se na lidové soudy. Nefungovaly, říká historik
Měli homosexuálové a lesby svobodu, jak tvrdí někteří vědci zkoumající minulost, nebo byli kvůli své odlišné sexuální orientaci perzekvováni? Odpovídá historik Jan Seidl.
-
Nacisté vstoupili do Pobaltí jako osvoboditelé, to je zkrátka role druhého okupanta, tvrdí historik
Historik Luboš Švec a sociální demograf Josef Miškovský připomenou, jak před 80 lety sovětská moc deportovala na Sibiř desetitisíce Lotyšů, Litevců a Estonců.
-
Zmizely pozitivní zmínky legionářů z učebnic, nahradili je Rudoarmějci, říká historik o 50. letech
V době občanské války v Rusku opanovali čeští legionáři ohromnou část Sibiře a pomohli ke vzniku a uznání první československé republiky. Domů se vrátili před sto lety.
