Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Leoš Janáček čerpal i z moravských lidových písní. Znáte smutný důvod jeho bílých vlasů?
Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů 20. století se narodil 3. července 1854 v Hukvaldech.
-
První veřejné elektrické osvětlení u nás bylo instalované v Písku
Jihočeský Písek se může pyšnit jedním historickým prvenstvím. Stal se prvním městem na našem území, kde začalo fungovat trvale instalované veřejné osvětlení.
-
Rybniční soustava Jakuba Krčína existuje dodnes. Hráz rybníku Rožmberk odolala i tisícileté povodni
Jakub Krčín byl obratným renesančním manažerem, který pro svého pána Viléma z Rožmberka obstaral vše, co si usmyslel.
-
Čarodějnické procesy byly v českých zemích ojedinělé. Nejproslulejší propukl ve Velkých Losinách
Ve srovnání se sousedními státy byly čarodějnické procesy v českých zemích ojedinělé. Jeden z největších propukl v roce 1678 na panství ve Velkých Losinách.
-
Vůdcem chodského povstání byl sedlák Jan Sladký Kozina
Chodové jsou dávní obyvatelé Domažlicka, hrají na dudy a poznáte je podle specifického nářečí. Už od 14. století měli v českém království zvláštní práva, ale i povinnosti.
-
Svatou Anežku Českou osud připravil o kralování, proto se rozhodla vydat vlastní cestou
Anežka byla dcerou českého krále Přemysla Otakara I. Dostalo se jí klášterní výchovy a na svou dobu hlubokého vzdělání.
-
Leopold Hilsner se k vraždě Anežky Hrůzové nikdy nepřiznal
V dubnu 1899 našli u lesa Březina, blízko Polné na Vysočině, zavražděnou dívku. Na rozdíl od jiných podobných případů se ale z této vraždy stala aféra.
-
Experimentátor s hrachem a otec moderní genetiky: Johann Gregor Mendel
Jedním z nejuznávanějších vědců naší historie, který dosáhl světového věhlasu, byl Johann Gregor Mendel. Jeho práce se dočkala znovuobjevení až v roce 1900.
-
Vodní nádrž Švihov. Voda teče do Prahy tunelem dlouhým 51 kilometrů
Dodávka pitné vody z vodní nádrže Švihov do Prahy začala 1. února 1973. Proudí 51 kilometrů dlouhým tunelem. Vede v hloubce 8 až 150 metrů pod terénem.
-
Na Říp by měl jednou za život vystoupat každý Čech. Hora je zvětralým zbytkem třetihorní sopky
Památná hora Říp patří k nejvýznamnějším symbolům naší národní historie. Kronikář Dalimil zapsal počátkem 14. století dávnou pověst o příchodu prvních Slovanů k nám.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- …
- následující ›
- poslední »