Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Charlie Chaplin. S érou němého filmu se rozloučil filmem Moderní doba
Film Moderní doba měl ve Washingtonu premiéru 5. února 1936. Autorem scénáře, režisérem i představitelem hlavní role byl král filmové grotesky Charlie Chaplin.
-
Malíř Josef Mánes obdivoval ztepilé postavy Moravanek. V tomto směru jsou krasochutné, říkával
Umělec označovaný za mistra romantického malířství se narodil v roce 1820 v Praze. Výtvarným uměním byl obklopen od malička, malířství se věnoval jeho otec i strýc.
-
Název Několik vět dal petici Jiří Křižan. Výzva poprvé zazněla na stanici Svobodná Evropa
Rok 1968 měl 2000 slov, v roce 1989 zformulovala požadavky na celospolečenské změny petice nazvaná Několik vět. Byla to přímá reakce na tvrdý zásah bezpečnostních složek.
-
Hračky Libuše Niklové se staly symbolem designu 60. let, zejména černý kocour s ohebným trupem
Světově uznávaná návrhářka hraček z umělé hmoty se narodila 1. dubna 1934 ve Zlíně. Vystudovala zcela nový obor tvarování plastických hmot ve Zlíně a Uherském Hradišti.
-
National Geographic Society. Pod její záštitou se uskutečnily výpravy k pólu nebo vraku Titaniku
Národní zeměpisná společnost byla v USA oficiálně založena 27. ledna 1988. Od počátku měla také svůj magazín, který poprvé vyšel v říjnu 1888.
-
Emil Hácha v roce 1938 pomýšlel na penzi. Po silném nátlaku se ujal prezidentského úřadu
Byl třetím prezidentem Československa, ovšem jeho role v našich dějinách bude mít už navždy hořkou pachuť spojenou se ztrátou státní suverenity.
-
Hlavním motivem závodu Jizerská padesátka se stalo uctění památky horolezců, kteří zahynuli v Peru
Historie asi nejznámějšího běžkařského závodu v Česku sahá do zimy roku 1968. Tehdy se v Jizerských horách konal první závod, který byl i přípravou tamních horolezců.
-
Jan Milíč z Kroměříže kritizoval hrabivost církevních hodnostářů. Byl obviněn z kacířství
První písemná zmínka o Milíčovi z Kroměříže pochází z roku 1358, kdy působil v kanceláři císaře Karla IV. Postupně získával stále významnější církevní posty.
-
Mezi pátečníky patřila vybraná společnost intelektuálů. Scházeli se u bratrů Čapkových
Na počátku 20. století bylo v Čechách zcela běžné, že spisovatelé, umělci i političtí diskutéři měli své oblíbené podniky, kde se scházeli a debatovali o všem možném.
-
Josef Kemr. Filmaři ho objevili, když hrál házenou
Narodil se 20. června 1922 v Praze. Jeho cesta pak vedla od študáckých filmů přes kočovnou společnost až do Národního divadla. Zemřel 15. ledna roku 1995.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- …
- následující ›
- poslední »