Magdalena Šorelová
Vede řady Historie Plus, Stopy, fakta, tajemství, Kriminálka a Moci bez nemoci.
Vystudovala Pedagogickou fakultu UK, v letech 1989–1992 pracovala jako literární redaktorka v nakladatelství Mladá fronta. Do Českého rozhlasu nastoupila v roce 1992, kde se jako redaktorka, moderátorka a dramaturgyně věnovala dětské publicistice. Na Dvojce moderovala pořad Noční Mikrofórum a autorsky připravovala seriál Vzduch je naše moře. Aktuálně dělá dramaturgii podcastové řady Kriminálka a programových řad Moci bez nemoci, Archiv Plus a Stopy fakta tajemství. Zajímá se o přírodu, kulturu a psychologii.
Všechny články
-
Prakab: Kolbenova firma byla strategicky důležitá pro nacisty. Sám jim při deportaci nadával
Výroba kabelů má u nás stoletou historii. Stojí za ní český velikán Emil Kolben, který i v době ohrožení odmítl emigrovat.
-
Hašlerky: Destinky nikdo nechtěl. Pomohla změna receptury i jména
Tvrdý bonbon pro zmírnění chrapotu a kašle údajně vymyslel v roce 1877 hamburský lékárník. Nazval je Caruso podle zpěváka, kterému prý pomohly zachránit koncert.
-
Prim: Kádr zdatných hodinářů vyrostl na výrobě granátů
Tradice, emoce, hrdost. To jsou hesla, jimiž se řídí výrobce legendárních českých hodinek. Kdy „primky“ ke svému jménu přišly? A jak vypadá výroba hodinek Prim dnes?
-
(Ne)anonymní alkoholici. Až intimní pohled na vztah člověka k nejrozšířenější droze
Pod anonymitou vymyšlených jmen uslyšíte příběhy skutečných lidí. Někteří alkoholu propadli, jiní se dokázali ze spárů závislosti vymanit. Připravila Magdalena Šorelová.
-
Campari: Opravdu nechcete vědět, co stojí za sytě rudou barvou likéru
Campari se považuje za tzv. dámské pití. A také za symbol italské elegance a stylu. Přitom je jedna z klíčových přísad poměrně „nechutná“.
-
Rautis: Za příběhem skleněných perliček, zapsaných na seznamu UNESCO, stojí láska ke služce
Perlařské řemeslo má v Krkonoších dlouhou tradici. Ručně splétané hvězdičky a další tvary z foukaných skleněných korálků se tu vyrábějí stejnou technologií už 150 let.
-
Lenora: Rubínové sklo ze sklárny pojmenované po okouzlující kněžně oceňoval už Franz Josef
Sklářská výroba na Šumavě se uchytila už ve 14. století. Napomohly tomu bohaté zásoby dřeva v krajině pod Boubínem. Jako jedna z posledních tu byla založena sklárna Lenora.
-
Opavia: Značka, kterou na nohy postavily dvě ženy obzvláště vypečené
Oplatky, miňonky, polomáčené sušenky, perníčky, esíčka… A co teprve fidorky! Sladké dobrodružství firmy s logem z obilných klásků začalo v 1. polovině 19. století v Opavě.
-
Okula: Jak tři bratři vytřeli zrak celé Evropě. Od skřipců a lorňonů až po součástky do ledniček
Toužili jen pomáhat lidem s vadou zraku, ale jejich výrobky zaplavily celé mocnářství a dnes i Evropu. Příběh bratrů, kteří založili firmu Okula, je jako z pohádky.
-
Tonak: Rodinná továrna, která proslavila Nový Jičín jako kloboučnickou velmoc
Modernizace a inspirace v zahraničí. To je dostalo na špici. Jako první v habsburské monarchii například použili při výrobě parní stroj.