Na stanici Český rozhlas Plus připravuje tematickou řadu Člověk v rámci Magazínu Leonardo, přispívá do populárněvědeckých rubrik Ranního Plusu. Pro pořad Meteor Českého rozhlasu Dvojka vytváří textové verze příspěvků.
Do Českého rozhlasu nastoupil coby student v roce 2008 do Tvůrčí skupiny elévů. V letech 2009-2012 působil na stanici Český rozhlas Leonardo jako redaktor magazínu Ženšen, zaměřeného na člověka, zdraví a medicínu, občas moderoval pořad Monitor a Víkendovou univerzitu. Počátkem roku 2013 připravoval magazín Klik-a pro Rádio Česko. V letech 2013-2014 zastával funkci denního dramaturga Tvůrčí skupiny popularizace vědy.
Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy - bakalářský obor Žurnalistika se specializací rozhlasová a televizní žurnalistika a magisterský obor Mediální studia.
Všechny články
-
Zásadní vědecké momenty roku 2022? Nový protein, způsob komunikace nebo detailní snímky z vesmíru
Co přinesl rok 2022 ve vědě? Nebylo toho zrovna málo a došlo i k několika zásadním objevům nejenom na Zemi, ale i ve vesmíru.
-
Nevolnost po silvestrovské noci: Akademici varují před akutní otravou ohňostrojovým smogem
Každou silvestrovskou noc se do ovzduší dostávají tuny škodlivých chemikálií z ohňostrojů. Na často opomíjenou hrozbu upozorňují vědci z několika ústavů Akademie věd.
-
Vědci z Akademie věd upozorňují na toxické látky z ohňostrojů. Do ovzduší se jich dostanou tuny
Každou silvestrovskou noc se do ovzduší dostávají tuny škodlivých chemikálií z ohňostrojů. Na často opomíjenou hrozbu upozorňují vědci z několika ústavů Akademie věd.
-
Lidstvo udělalo další krok. Dokážeme odklonit vesmírné těleso z jeho oběžné dráhy
Poprvé v dějinách lidstva se podařilo změnit oběžnou dráhu planetárního tělesa. Tento úspěch ukazují data sondy DART, která se koncem září strefila do asteroidu Dimorphos.
-
„Lidé, kteří mají hlad, se nezajímají o změny klimatu.“ Data z Afriky mohou zpřesnit modely počasí
Dat z Afriky pro předpověď klimatických změn podle vědců není dost. Zlepšit to má Jihoafrická síť pro sledování životního prostředí. Její ředitelkou je Mary J. Bopapeová.
-
Důvod k nadšení, ale ještě trnitá cesta k výsledku - Američané jásají nad milníkem při jaderné fúzi
Průlom ve výzkumu fúzní energie ohlásili američtí vědci. Poprvé v historii se jim podařilo získat z jaderné fúze víc energie, než do ní vložili.
-
Budoucnost patří digitálnímu rozhlasovému vysílání aneb Výhody přechodu na DAB+
Po televizi pokračuje digitální revoluce i na rozhlasových vlnách. Jaké výhody přináší digitální rozhlasové vysílání DAB+, se pokusíme vysvětlit v Seriálu týdne.
-
Až 85 % lidí žije pod světelně znečištěnou oblohou, v Evropě a Severní Americe je to ještě víc
Světelné znečištění škodí přírodě i lidskému zdraví. Je celkem jednoduché se mu bránit, ukazují odborníci z Mezinárodní asociace tmavé oblohy, mezi nimi i Ruskin Hartley.
-
První fáze mise Artemis úspěšně pokračuje, loď Orion už obíhá kolem Měsíce
„Nebude to opakování Apolla. Chceme na Měsíci vybudovat základnu. Chceme objevovat možnosti Měsíce a zkoumat vesmír za ním,“ říká o misi Artemis letový ředitel NASA.
-
Blízkovýchodní „CERN“ využívá jedinečné záření a podporuje spolupráci mezi znepřátelenými zeměmi
V jordánském urychlovači SESAME provádějí experimenty společně vědci, jejichž země vedou konflikty. Jedinou ženou ve vědecké pozici je v ní Gihan Kamelová.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- …
- následující ›
- poslední »