Mikuláš Kroupa
spoluautor pořadů Hlasy paměti a Příběhy 20. století
Před vojnou jsem reportérsky přispíval do vysílání Českého rozhlasu Regina a Českého rozhlasu 2 - Praha . Rok 2000 jsem prožil mezi bývalými vojáky v tiskové agentuře AVIS Ministerstva obrany ČR, kde jsem připravoval vojenský rozhlasový pořad "Pohov".
Právě tam vznikl projekt "Hlasy hrdinů", později "Paměť národa" a začal jsem s týmem reportérů objíždět a natáčet příběhy vojenských veteránů z 2. světové války (dnes už natáčíme i další neméně zajímavé skupiny pamětníků). Založili jsme občanské sdružení Post Bellum (z latiny: po válce), které vedu dodnes.
V roce 2001 jsem nastoupil do Českého rozhlasu 7 - Radio Praha, vysílání do zahraničí, jako redaktor. Od roku 2004 do 2006 jsem pracoval jako reportér BBC.
Od roku 2025 spolupracuji s Lucií Korcovou a Adamem Drdou na pořadu Hlasy paměti, se kterým připravuji také dokumentární cyklus Příběhy 20. století.
Všechny články
-
BONUS: Po druhé světové válce se československé elity probraly příliš pozdě
Jaké byly první poválečné dny a týdny roku 1945? Poslechněte si druhou část živého natáčení Hlasů paměti v Divadle X10.
-
Voják, který se na útěku rval, ale nezabíjel. Příběh Juliána Slepeckého, který chtěl na Západ
V roce 1951 zavřeli komunisté rotmistra československé armády Juliána Slepeckého. Dostal dvacet let za pokus o útěk na západ, chtěl se prostřílet přes hranice.
-
Dnes nás nosíte na ramenou, zítra nás budete nenávidět, varovali rudoarmějci ukrajinského původu
O cestě Československa zpod útlaku nacistů pod nadvládu komunistů a Sovětského svazu mluvili Lucie Korcová, Adam Drda a Mikuláš Kroupa v pražském Divadle X10.
-
Néé!!! Tak už dost! Zvolal pankáč Cajthaml, který dezertoval z vojny, raději šel do vězení
Na začátku 80. let 20. století se soudruzi v Československu připravovali na třetí světovou válku. Podle komunistů měla začít útokem Bundeswehru na Československo.
-
BONUS: Znovu tváří v tvář. Jak se generálové Kutlvašr a Toussaint setkali v komunistickém vězení
„Povídám Kutlvašrovi: ,Vy jste přebíral Prahu od Toussainta, ne?!‘ A ten Toussaint, co předával Prahu, byl u nás na cimře,“ vzpomínal Antonín Souček.
-
Co se po válce stalo s nacisty v Československu aneb pokud neumřeli, žijí v Argentině šťastně dodnes
Slušní, s pohledem upřeným k zemi, svalující vinu na všechny okolo – tak vypadala většina nacistických pohlavárů, která po válce stanula na lavici obžalovaných.
-
„Byli jsme generací velkého loučení.“ Hanu Truncovou zatkli i se snoubencem krátce před svatbou
Na začátku léta 1951 zatkla Státní bezpečnost (StB) Hanu Johnovou a jejího snoubence studenta Otakara Čeňka Trunce. Hana dostala 13 let a Otakar 15 let vězení.
-
Hlasy paměti: Po roce 1945 nenastala éra svobody. Jednu propagandu vystřídala druhá
Na nacistickou propagandu plíživě navázala komunistická. Zapovězena byla třeba jakákoliv kritika Sovětského svazu.
-
Hlasy paměti: Narativy propagandy
Emoční, cílená, zastrašující. Jaké nástroje používala nacistická a komunistická propaganda? A jak ovlivnila životy lidí v Československu?
-
S československým lvíčkem na krku zaklekl u Dunkerque minu a přežil. Vzpomínky Viktora Wellemína
Jako sedmnáctiletý se vypravil Viktor Wellemín s bratrem do exilu a vstoupil do armády. Zatímco válčil kdesi u Tobruku, nacisté mu zavraždili v koncentračním táboře rodiče.
