Vladimíra Bezdíčková
Zaštiťuje programovou řadu Osudy a přispívá do dalších literárních řad a cyklů.
Narodila jsem se ve Vlašimi a šťastně zde prožila kus života. Po vystudování Pedagogické fakulty UK Praha (obor Český jazyk a literatura a Hudební výchova) a dočasném ověřování si pedagogických schopností na základní škole jsem v roce 1995 nastoupila jako slovesná redaktorka do Redakce publicistiky a kulturního zpravodajství ČRo Vltava. Akčnost, nutnost být stále v pohotovosti, redakční všestrannost takového působení mě bavila a těšila, přesto jsem neodolala a v roce 2007 nadšeně zakotvila jako slovesná redaktorka v literární redakci ČRo Vltava, kde jsem převzala starost zejména o literaturu skandinávskou. Od té doby vyhledávám ve stozích knih ty pravé texty pro rozhlasové vysílání, upravuji je pro následné natáčení, oslovuji překladatele a spisovatele s návrhy na rozhlasové pořady. Je to činnost tvůrčí, dobrodružná, nikdy nekončící.
V současné době přispívám do pravidelných vltavských řad a cyklů (od četeb na pokračování, přes schůzky s literaturou až po poezii), ale účastním se svými autorskými pořady i speciálních vysílacích projektů stanice. Dramaturgicky zaštiťuji programové řady Sny, Stránky na dobrou noc a Osudy. Při přípravě pořadů pro tuto řadu rozhlasových memoárů se setkávám (stejně jako moji spolupracovníci a kolegové) s mnoha pozoruhodnými osobnostmi a práce je to krásná, náročná a vždycky obohacující.
Mimo rozhlas nacházím potěšení v hudbě, přírodě, v setkávání se s blízkými a spřízněnými lidmi, ovšem v poslední době stále častěji přidávám i ticho.
Všechny články
-
Malá paměť. Z memoárové knihy českého spisovatele, dramatika a humoristy Benjamina Kurase
„O událostech a lidech, kteří ze mě nějakým způsobem uplácali spisovatele. Taky trochu o tom, co a nač spisovatelství je a proč je někdo dělá.“
-
Robert Krumphanzl: Nad memoáry Eleny Lackové
Letos v březnu uplyne 100 let od narození Eleny Lackové, „první Romky v Československu, která vystudovala vysokou školu“. Poslechněte si esej o jejím životopisu.
-
Ivan Bunin: Památný bál. Povídka klasika ruské literatury
Petr Kostka čte v překladu Jana Zábrany jednu z próz ruského prozaika, básníka a nositele Nobelovy ceny za literaturu.
-
Před 100 lety se narodil Ludvík Aškenazy. Poslechněte si jeho Dětské etudy
Polovinu života strávil v emigraci, a přece zanechal v české literatuře nesmazatelnou stopu. Poslechněte si jeho Dětské etudy v podání Karla Högera nebo Ondřeje Brouska.
-
Africká energie pro náš unavený svět. Pavla Jazairiová z Etiopie
Výběr z textů spisovatelky a reportérky z cesty do země východní Afriky. Z knihy Z Etiopie a odjinud a čte Magdaléna Borová.
-
Karel Čapek: Jak se dělá světová literatura
Boris Rösner čte esej významného spisovatele, novináře, překladatele a dramatika. Co v roce 1936 soudil o průměrnosti české literatury?
-
Africká energie pro náš unavený svět. Pavla Jazairiová z Etiopie i odjinud
„Chtěla jsem se do Afriky vrátit, na obtížný kontinent zachvácený divokou globalizací, kontinent všemožně zbídačený,“ píše ve své nové knize Pavla Jazairiová.
-
Daniel Soukup: Svět jako příběh
Myšlenky k myšlenkám G. K. Chestertona, J. R. R. Tolkiena a Zdeňka Neubauera čtou Jan Vlasák a Jan Novotný.
-
Eeva Kilpi: Návštěva z Michiganu
Jana Stryková čte povídku finské prozaičky a básnířky ze sbírky Laponské holínky / Šest historek z Laponska.
-
Henni Kitti: Historka o moruškách
Jana Stryková čte povídku finské spisovatelky a výtvarnice o vztahu člověka a přírody a ničení životního prostředí.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- …
- následující ›
- poslední »